Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Do hlubin

19. 10. 2011
0
1
432
Autor
Seegr

Zamykám se, utíkám,
otvírám a skáču,
přes vzlyky nepolykám,
nic nevidím – pláču.

A ptám se Tebe,
ať jsi kdo jsi,
otázky,
žádná odpověď,
proč letím, padám,
křičím, běsním?
Proč nemůžu vše vědět hned?

Rdousím se, krev v ústech hřeje,
rudá pachuť nemilá,
teď společnost mi budou dělat,
průhledná těla uhnilá.

Pár vteřin,
ztrácím dech i cit,
jen myšlenky mě drtí dál,
stalo se, co stát se mělo,
to čeho jsem se vždycky bál.


1 názor

Miroslawek
19. 10. 2011
Dát tip
Zamykám se, utíkám, - čtyřstopý trochej mužský přes vzlyky nepolykám - třístopý jamb ženský počet slabik stejný, rytmus jiný

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru