Hvězda

Včera zvečera
viděla jsem po temném letním nebi
plném drahokamů
padat hvězdu.

Ach, hvězdo,
padáš pro naše přání,
ale jak vědět,
které je to správné?
Co si přát
a později nelitovat?

Se zavřenýma očima
a rozechvělým srdcem
s očima dokořán
a rozevřenou náručí
tvoříme dnes a denně
své životy
osudy
skrze přání.

Hvězdo
v prchavý okamžik tvého pádu
přeju si
jít po své cestě
s očima otevřenýma
a srdcem na dlani
najít své místo
Adama v koruně
diadému nádherného vesmíru
přeju si
Být.

Včera zvečera
padající hvězda
slíbila mi splnit
mé přání –
stále stejné,
jediné
přání
vyřčené srdcem.