Omyl

Byl to trochu omyl. Zima a bolavý nohy. K tomu červené víno. Možná i červené tváře. Spadané listí ve mně vyvolalo trochu splínu. Jsem smutná a je mi k pláči. A jen proto, že to byl omyl. Veškeré mé smutky jsou omyl.

Falešný oheň a česneková vůně. Smích a hodně piva. Přivřené, svůdně unavené oči. Chybíš mi, ačkoliv ě neznám. Chybíš mi, ačkoliv sedíš na druhé straně stolu. Chybíš mi, ačkoliv je to omyl. Veškeré mé stesky jsou omyl.

Noc. Krásně chladná noc. A tisíce hvězd na obloze. Příběhy a bílé víno. Vyprávěj! Ale hlavně nestopuj. Smích a trochu filosofie. Drahej kostel . I za motlitbu platíš. Podívejte, padaj hvězdy. Tak si něco přej! Nemůžu, protože i přání jsou drahá. A já všechno propila. Možná je to omyl. Veškerá má přání

jsou omyl.

Dotek ruky a zavázaný oči. Neboj, povedu Tě. Po papíře jen zlehka krouží tužka. Jsme sehraný. Tluče mi srdce. Divoce. Ruka na ruce a červené tváře. Nevím, mlčím. A pořád ten tlukot srdce. Chci Tě...obejmout. Ale nejde to,  je to omyl. Veškeré mé city jsou omyl.

A víš proč?

Protože Tvůj oblíbený symbol je barevnej. Takovej pěkně duhovej. Teplejší.