Den a noc

Den a noc

Když den si ráno vstává

Své lůžko zanechává    noci

Ta umdlena se svalí

Teplo lůžka si chválí

A udržet svá víčka

Již není v její moci

Den k úsvitu již běží a obouvá si střevíčky

Když střechy štíhlých věží stoupají k slunci na špičky

A když se koupe ve sluneční lázni ,po paprscích nahoru se šplhá

Úsvit byl jeho první láskou a poledne je jeho láska druhá

Ještě se prohání v sluneční krajině

Však  noci robátko chová již na klíně

V soumraku odchází vzbudit noc,sestřičku

Ve dne ji vyšlapal po   světě cestičku