What is love?

Drželi se za ruce ve vestibulu metra a občas do nich vrazil spěchající cestující. Už dlouho kecali o ničem a její pohled prozrazoval, že se ještě nechce rozloučit. Když si ho přitahovala druhou rukou blíž, čekal že se s ním zatočí svět nebo že mu explodují všechny nervy, ale místo toho si málem vyrazili přední zuby. Dvouvteřinový polibek chutnal po spáleném polystyrenu. Když zmizela v metru a on začal zuřivě flusat do nejbližšího odpadkáče, bylo mu jasné, že takhle se to opravdu nedělá...

...napsal si Aleš do deníku aby aspoň trochu zveličil svůj malý nudný nevýznamný vztah bez jakéhokoli náboje. S Anežkou se dal dohromady náhodou, vlastně ani nevěděl proč. Rádi spolu jezdili na kole. Po škole tak jednou za čtrnáct dní sedli na kolo, za hodinu dojeli každý ze svého domova do Kunratickýho lesa, tam půl hoďky jeli za sebou nebo vedle sebe a pak zas hodinu jeli každý k sobě domů. Měli pocit, že mají vztah a o to jim šlo. Vlastně žádný vztah nechtěli, jen chtěli oficiálně navenek s někým chodit. O prázdninách spolu vyjeli na týden na kolo. Jen se ošmatávali, ani se nepolíbili. Na to už po stovce kiláků v Krušných horách neměli energii. Absolutní svoboda, naprostý vyfakování bravíčko-lifestylu, radoval se v duchu Aleš. Nezasunout i když chci protože mám v nohou stovku a už se mi vlastně nechce. Poprvé se políbili tak nějak jak to napsal Aleš asi měsíc nebo dva po tom unikátně romanticko-neromantickém týdnu na kolech. Ale nemělo to náboj. První polibek neměl náboj. Políbili se jen proto, že se to tak podle bravíčka mělo dělat. Táhlo jim na osmnáct. Takhle to dělali ještě asi další dva měsíce, jednou za týden, jednou za čtrnáct dní, jak měli čas. Pořád to nemělo náboj. Teda aspoň pro Aleše, Anežka ho možná měla fakt ráda. Ach jo asi jo, ale stopro jistý si nebyl. Jen měl takový docela silný pocit že Anežka ho má radši než on ji...

Afterparty na průmyslovce. Aleš si dal pivo dvě tři a už se ošmatával s  rozteklou blonckou. Najednou byl na parketě, z repráku řvala nějaká strašná tucárna. Přisáli se a jazykama si jezdili po patru. Rozkousali si držky ale mělo to náboj. V pondělí ve škole se totálně zrudlí pozdravili a uhýbali pohledem. Ale mělo to náboj. Byl svině, že Anežku podved, ale byl za to rád. Uvědomil si že to mezi ním a Anežkou vlastně není vztah. Ještě pár týdnů se s ní ale scházel protože neměl odvahu jí dát košem. Rozešel se s ní proto, že už ho to vůbec nebavilo. Anežku to asi trochu vzalo. Připadal si jak hovado. Byl příjemný den, všichni si užívali slunce v parku a on vysvětloval Anežce rozchod který neuměl vysvětlit. Byl to smutný adrenalin dát holce košem jen proto, že to s ní byla nuda...