Deník Bratra Eyrika I.

Inspirováno vesmírem Warhammeru 40k a současně jako součást mého herního projektu.

 

57-999 M40

Dnes je tomu sedmnáct let od chvíle, kdy mé oči spatřily světlo Sigmarovo. Posledních několik dní mě dělí od možnosti sloužit Císaři jako voják v jedné z Legií. Všechen svůj volný čas teď věnuji fyzické i psychické přípravě na tento nesnadný, leč šlechetný úkol. Nechť stojí Sigmar při mně.

 

84-999 M40

Velké Zkoušky začínají dnes. Dnes dostanu konečně možnost ukázat, že jsem Císaře hoden. Selžu-li, pak rád přijmu smrt, uspěji-li budu hrdě hlásat slovo Císařovo do nejvzdálenějších krajů galaxie jako jeden z Temných Andělů I. Říšské Legie. Pevně věřím, že mečem vládnu lépe než kterýkoli z ostatních mladíků, avšak není radno je podceňovat, ne se všemi jsem měl tu čest zkřížit zbraň. Z celé stovky, která se nás tu v tento den sešla, odsud odejde pouhých pět. Nemám prostor pro chyby!

 

86-999 M40

Zbývá deset uchazečů. Byli jsme rozlosováni do dvojic a posláni si odpočinout před zítřejším finále. Je mi líto těch, kteří neuspěli, ačkoli chápu, že pro slabé není mezi Temnými Anděli místo. Někteří to zkusí znovu za pár let, jiní se stanou členy Gardy. Tak či tak, pár jich už nedokáže nic, protože je ten hromotluk z vedlejší osady, Groxx, v souboji usmrtil. Tím větší ctí mi bude ho zítra pokořit a zostudit. Zbývá už jen naostřit zbraň a naleštit mou prozatimní zbroj. Co bude dál, je na vůli Císařově.

 

87-999 M40

Ráno jsem nemohl dospat. Tížil mě podivný neklid, téměř jako strach. Já ovšem neznám strach... Abych zahnal chmurné myšlenky, vyrazil jsem na desetimílový běh kolem města. Při návratu do ubikace mě zastavil muž v kápi. Ačkoli byla téměř tma, podle symbolů a insignií jsem jasně rozpoznal vyslance Šedých Rytířů. Nepromluvil, jen zpodpláště vytáhl zvláštní štít a hodil mi ho. Pak zmizel. Zajímalo by mě, co to mělo znamenat...

 

Vyhrál jsem! Ačkoli to zřejmě bylo jen dílo štěstěny. Groxx v kruhu působil jako zuřivý nosorožec. Se svojí palicí mával kolem, jako by byla z papíru. Několik dlouhých minut se mě pokoušel urážkami a obhroublými gesty vyprovokovat k útoku, když ale opchopil, že se mu nepovede rozbít mé ocelové soustředění, s řevem se proti mn ě vyřítil celou svojí vahou. Po několika výměnách mi došlo, že rozdíl v našich silách je příliš velký. Toto zapochybování o sobě samém Groxxovi stačilo, aby mě ranou loktem mezi žebra posadil do písku. Už jsem se začal omlouvat Sigmarovi, že jsem nebyl dost silný ani rychlý. Groxx napřahl palici nad hlavu a chystal se ukončit mou mrzkou existenci. Pak se ale stalo něco neuvěřitelného. Můj pud sebezáchovy převládl nad rozhodností, odvalil jsem se stranou, prudce vyskočil a okrajem štítu mu rozdrtil pravou kyčel. Obr se svalil k zemi a řval jako poraněný kanec. Bylo po boji, diváci jásali, představení Temných Andělů decentně tleskali. Uklonil jsem se jim, když vtom se to stalo. Groxx začal řvát čím dál více, pak se směrem od poraněného místa začala do celého jeho těla proudit modrá záře, pak ho pohltila. Následovala silná exploze. Kusy masa a vnitřností pršely téměř dvě minuty. S pocitem hlubokého smutku jsem si došel pro dokumenty o přijetí do akademie Temných Andělů.

 

 

Před mým domem opět stál ten muž od Šedých Rytířů. Když mě uviděl přicházet, celého od krve, lehce se mi uklonil a znovu sáhl pod plášť. Vytáhl srolovaný kus pergamenu se zlatou císařskou pečetí a podal mi jej. Téměř apaticky jsem odtrhl pečeť, za což bych se teď nejradši probodl, přeci jen je čest dostat cokoli s císařskou pečetí. Uvnitř stálo, hned za ódou na Císaře a Sigmara, že dneškem jsem prokázal vlohy málo vídané a že jsem s okamžitou platností přijat na akademii Šedých Rytířů. Povolací list Temných andělů jsem upustil do deštěm rozmočené hlíny (ani nevím, kdy začalo pršet) a spolu s vyslancem, bez čehokoli kromě své zbraně a zbroje, odešel z domova a ode všeho známého.

 

124 – 999 M40

Cesta na Titan je dlouhá a vcelku nudná. Letíme malou lodí, velkou tak akorát pro posádku, vyslance a pár rekrutů. Doslova pár. Se mnou letí pobledlý člověk, za celou dobu ještě nepromluvil. Vlastně mi to ani nevadí, sám nemám chuť na rozhovory. Nemohu si srovnat pocity. Na jednu stranu vím, že mezi Šedé se z ulice nedostane nikdo. Ovšem nemohu se zbavit mrazení v zádech. Blíží se něco zlého...

 

127 – 999 M40

Brzy ráno nás vzbudili a přikázali nám hlásit se v lodním skladu. Čekal tam na nás postarší model servitora. Když jsme se objevili, začal kolem nás kroužit, pak zmizel mezi regály. Za chvíli se vrátil, v každé končetině kus zbroje a začal nás do ní navlékat. Byla o poznání méně rozměrná než standardní mariňácká, o nic méně pevná. Po zbroji přišla zbraň. Svůj starý kalený meč jsem vyměnil za krásnou hladkou čepel. Štít mi zůstal. V našich nových uniformách jsme se hlásili na můstku. Vyslanec nám přidělil nová jména, pod kterými budeme známí na akademii a navždy poté. Ode dneška již nejsem Garret Plex, ale Bratr Eyrik. Spolu s Bratrem Knightem jsme byli poté odesláni zpět do svých kajut. Za několik dní budem na Titanu.

 

131 – 999 M40

Dnes jsme dorazili. Titan je přesně takový, jak bych ho očekával, šedý strohý a tichý. Občas kolem nás proběhlo několik cvičících adeptů, jindy projel náklad zásob. Neměli jsme ale moc času na rozhlížení, prakticky hned po přistání nás vyslanec svěřil jinému servitorovi a ten nás vedl na ubikace. Každá místnost má pět kavalců. Naši spolubydlící už tam čekali Bratři Rook, Bishop a Slash. Bishop je zodpovědný za nás ostatní a ještě dvě vedlejší jednotky. Aniž bych sundaval zbroj, natáhl jsem se na svém lůžku. Bylo to dost nepohodlné, ale snad si zvyknu, přeci jen tu strávím zbytek života, ať už to bude jakkoli dlouho.

 

132 – 999 M40

Výcvik začal. Je to těžká práce, začíná se brzi ráno a končí pozdě večer. Vlastně je to hodně dlouho, protože den a noc tu trvají několikrát déle než na mém světě. Mimo Bishopa na náš trénink dohlíží Bratr Kastelán Crowe. Navzdory svému stáří je nejsilnějším bojovníkem, co znám. Rook vyprávěl, že když přijel, utrousil nemístnou poznámku na jeho věk. Několik dní pak ztrávil na ošetřovně s podezřením na rozsáhlá vnitřní krvácení. Knight stále mlčí a já s ním naprosto souhlasím. Jsou-li totiž pověsti pravdivé, tak po zkoušce šestiset šedesáti šesti hrůz nám bude vymazána paměť, takže nemá moc cenu se sbližovat...

 

 

 

---