uvnitř sebe

12.11.2007

„Zamysli se nad tím. Přemýšlej!“
…říkal ti to pořád
s odpověďmi ti nepomohl
„Musíš na to přijít sama!“

tolik otázek
žádná odpověď
málo ses snažila
snad málo jsi chtěla
-najít odpovědi

přestala jsi věřit
sobě a všem
našla sis ‘něco‘
našla sis sebe
jen jinou a vzdálenou

ve své mysli
dopouštěla ses chyb
byla jsi jen v ní
přestala jsi žít

začala jsi vnímat okolí
jako narušení z venku
jako něco, co k tobě nepatří
-chtěla jsi být sama

nad vším jsi přemýšlela
bylo to snad zbytečné?
do sebe ses uzavřela
jen někteří si toho všimli

byla jsi slabá
tak moc zranitelná
bránila ses všemu,
co mohlo by ti ublížit

nechtěla sis připustit,
že tohle je špatné
nechtěla jsi poslouchat
ostatní, jen sebe

všechno se ti zhnusilo
nechtěla jsi žít
upadla jsi do snů
přestala jsi být
-šťastná

ve všem bylo zlo
všechno bylo špatné
lidi a jejich činy
jen kdyby to šlo
změnit všechno
změnit je…

ale měla ses změnit Ty!
měla jsi něco udělat!
všichni to viděli
jen Tobě se zdálo,
že je to tak správně

v podvědomí jsi věděla,
že takhle to dál nějde
ale nechtěla jsi změnu
bránila ses všemu…

nikdo tě nepřiměl
uvědomit si to
nikdo se nesnažil
ti pomoct…

stejně by jsi o ni nestála
tak jako o všechny kolem
nestála jsi o nic
aspoň to tak vypadalo…

chtěla jsi, aby to skončilo,
ale nic jsi pro to neudělala
neviděla jsi nic, co by ti pomohlo
myslela sis, že není důvod

vzpomínala jsi
hlavně na svou minulost
viděla jsi
všechno, co se stalo

dávala sis vinu,
ale v duchu jsi věděla,
že Ty za to nemůžeš
-jak ses mýlila

s postupem času
stala se spousta věcí
došlo ti, že všechno,
co se kdy stalo,
se stalo kvůli Tobě

to Ty jsi za to mohla
Tvé reakce na všechno
Tvé chování, Tvé činy
od toho se to odvíjelo
-měla jsi na to přijít dřív

každý dělá chyby
Ty jsi jich udělala moc
každý lituje
Ty lituješ sebe

už by sis mohla
připustit vinu
na tom, co se stalo
na tom, co je…

Ty málo věříš
Ty se všemu bráníš
tak už se probuď!
aspoň to zkus!

pořád jen čekáš,
že se něco stane
pořád doufáš
pořád se trápíš

teď už jsi jiná
ale málo se znáš
málo si připouštíš
sama sebe…

přišla jsi o vše,
co mělo pro tebe smysl
o všechno,
co utvářelo tvůj život

jenom někdy
vyhrabala ses z depresí
škoda, že jen někdy
otevřela jsi oči

teď tváříš se šťastně
teď říkáš si
už to bude dobré
-teď znovu chybuješ

kdo je tvým soudcem?
Ty sama? Jen Ty?

pořád si připadáš
jako z jiného světa
pořád vidíš něco,
co ostatním je skryto

jednou se směješ
jednou pláčeš
-tak jako každý
ale jsi jiná
Ty jsi tak jiná

hledáš pochopení
někoho, komu vše řekneš
někoho, kdo ti bude rozumět
-ne, nehledáš… jen čekáš

zase chyba! zase je to špatně!
jak může člověk být
tak slepý, a přece všechno vidět?
čekat, doufat, propásnout vše
to chceš? to je tvůj cíl?

-ne! už dost!
nechceš si nic připustit
nechceš pochopit,
že tohle je špatné

-to není fér!
hroutíš se a znovu vstáváš
pořád jen sníš

prožíváš všechny ty věci
víš, co děláš
víš, že…
-a nebo nevíš?

zase ty otázky
zase bez odpovědí
zase jen přemýšlíš
-nadarmo…

nenacházíš pochopení
nenacházíš lásku
nic nedává smysl
všechno je přetvářka

možná se znovu narodíš
a pochopíš, že věci mají dvě strany
možná se budeš dívat jen na tu lepší
možná tě zase bude trápit jen ta horší
možná se něco stane…
a možná už nebude žádné možná

ano, seš to Ty
Ty jsi ten, kdo žije tenhle život
Ty jsi ten, kdo se musí rozhodnout
Ty musíš jít dál a zkoušet
tohle je Tvůj úkol
tohle je Tvůj život
tak si ho nepodělej,
protože…
Ty jsi Já

---