Úsměv jaru

oo
Oblaka nabývají baculatých tvarů,
chci do nich jen tak lehnout
a obdivovat se jaru,
jak všemi barvami kreslí po kraji
překrásné obrazy,
nad kterými jako vločka roztaji,
když zachce se mi snít.

Voňavý vzduch po prudkém dešti
mé plicní sklípky příjemně leští
a květy stromů víří kolem.
Jen tak si sednout na lavičku
a konečky prstů brouzdat v orosené trávě,
k tomu si zpívat, dětsky, hravě.

Problémy hodit za hlavu
a hloupě se smát
svým ztřeštěným nápadům.
Pro tyhle chvíle bláznivé radosti
jsme jenom lidé,
výjimečné bytosti.
oo