Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jdi.

02. 12. 2011
0
0
596

7.5.2011 Zlín

oo
Tolik ti ubližuju a tolik se kvůli mně trápíš
a já nevím, co dělat, jak zabránit všemu, co se děje.
Nemůžu ti dát to, co žádáš, a tak, někdy, mě ztrácíš
a já pak mlčím ve vřískotu svých myšlenek, a naděje,
že se to změní,
už dávno není.

Bojím se, nevím, jak to říct,
že všechno, v co snad doufáš, se nikdy nestane
a že s tím máš přestat, dokud to méně bolí
a věřit, že někdo jiný tvé rány zhojí,
někdo jiný půjde ti vstříc.

Promiň, že byla jsem krutá a zlá.
Odpusť mi, že byla to jen hra.
Jsem hloupá, že jsem tomu nezabránila.
Kde jsem jen mohla, tam jsem to zkazila.
Věděl jsi, jak to je a věděl jsi vše upřímně.
V tomhle jsi neměl potkat zrovna mě.

Tak teď poslechni a udělej to, co bys měl.
Jdi dál a zapomeň, že někdy jsi o mě stál.
Jdi, než bude pozdě.
oo


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru