Žila bych v pohádce

oracullum: děkuju za názor, já se s tím ztotžňuju stoprocentně... Podle mě poezie, próza, ale i výtvarné umění nebo hudba prostě je hodně subjektivní věc... a člověk prostě píše, co mu v hlavě naskočí. Tolik teorií o tom, jak by mělo něco znít nebo vypadat, jaký by měl být rým nebo neměl, jaká by měl člověk použít slova... to je kaše. Protože příchuť umění je podle mě vždycky v tom, jaký v člověku zanechá pocit :)ještě jednou díky

já to vidím tak, že člověk jen tak sedí pod stromem v zahradě a slova se tak nějak sami nabízí,, proč by to mělo mít dokonalý rým když jde spíš o pocit a né o dílo samo,,vyumělkovaných ptákovin je tu kupa ale lidskýho pohlazení poskrovnu,, ode mne,, T,,

Ne, nemyslím tím, že bych nad rýmy nějak přemýšlela, to ony ze mě docela jdou ven :), ale můj mozek je asi nastavenej na mantinel stejnej slovní druh :)

jo tak... tak každý to má asi jinak... mně osobně se třeba zpětně líbí nejvíc ty, u kterých jsem moc nepřemýšlela... a vůbec... přemýšlení je často i jináč v životě na škodu :)

U mě je to asi spíš tím, že těchhle vázaných moc nepíšu a v tomhle ohledu ještě stále přemýšlím v mantinelech, asi ze strachu :)

šak jo, v pohodě ;) dobrý je, když se udělaji samy, ale to se nepoštěstí pokaždé :)

Díky za názor :) Dělat rýmy je pro mě obecně docela složitý, ale pro koho není :)