Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Včera "bylo jindy"?
Co je to za blbost ?
To je parafráze na omšelý úvod ve stylu "jedna paní povídala"
Já to vidím takto:
"Cosi provádím" a najednou je skoro poledne, protože to,
co jsem dělal je stejně opakované, jako to, že přijde poledne.
Tudíž je to sice "jindy", ale stejně se to opakuje.
Takový pocit mívám, když se zamyslím, co se mi kdy vlastně povedlo
a najednou se mi to jeví, jakoby to mělo být jinak.
Zbytek nespokojenosti, nebo jiný nedodělek ?
Já si nejsem jist, jak vyjádřit, že nevím, kdy bych měl být spokojen a kdy ne.
Nepřetržitě bojuji s časem, relativně jej mám dostatek, ale jak se mi zdá pořád to není, co bývalo.
Již dlouho nevysedávám svoje hračičky dlouho do nocí.
Stejně, jako jsem se nejapně naučil věci odkládat, jen jejich počet roste.
Podstatou mojí nespokojenosti jsou drobnosti, které mi visí na vedení,
podobné tomu nedoschlému prádlu našich zkušeností.
Podmínkou použitelnosti je právě jistá "nedokončenost", protože hotové věci již nebývají tak zavazující.
Například něco kamsi založím a pak to na několik pokusů marně hledám.
Stejně jako ty zkušenosti, neb podle mne jakmile se jeví "zaschlými",
pak jsou vlastně nadbytečné.
Kdyby tedy nebylo toho "odkládání", pak bychom už nemuseli dělat vůbec nic.
Několikrát se pokouším pozměnit pořadí vět a pořád mi to napovídá,
že to mohlo být jinak.
Stává se to Vám také ?
No a jsem u toho, že to včera šlo = bylo to jindy.
A tedy muselo být i jinak.
Vlastně to nakonec schválíme jako nehotové i když víme, že seto samo nezlepší.
Tím je dána možnost v tom pokračovat a současně to považovat za použitelné provizorium.
A k čemu to je ? To nechám na Vás.
Písmák