Čokoládoviny

     Pro mě je nejkrásnější svátek ten čokoládový, hned za Vidličkovou nedělí, to je ta, která připadá na poslední čtvrť Měsíce, kdy všichni tančí a vidličkou se snaží couvající „rohlík“ nabodnout. Je to legrace, a dobrůtky se jedí jen tak... Rohlík totiž ještě nikdo zatím nenabodl. Starodávné Bezkorupční svátky mají také co do sebe. Lidé se slavnostně obléknou, navzájem se navštěvují a snaží se jeden druhého podplatit. Kdo by podlehl, byl by potrestán vyloučením ze „senátu“. Co si pamatuji, nikoho to ještě nepotkalo.

     Ale abych se vrátil k těm nejoblíbenějším, totiž k Čokoládovinám. Trvalo to spoustu oběhů Saturna kolem Slunce než zde na Zemi ustanovili tento svátek jako celozemský. Velmi tomu pomohlo umístění se v seznamu kulturního děditství v UNESCO. Tato organizace je stará jak sám vesmír a má velkou váhu.

     Obyvatelstvo celé planety se na něj pečlivě chystá minimálně 26 dnů. Na náměstích se vztyčují obrovské čokoládové stromy a přední umělci modelují z čokolády legrační postavy, osly, ovečky, kravičky a také miminka v jakýchsi srandovní přenoskách. Dívky potřené čokoládou všem rozdávají fofrlata, salonky, krémové i vyfouklé figurky. Podává se čokoládová čočka, čokokuba a kapr se sladkými karamelovými šupinami a salátem s pařížskou šlehačkou. Tato tradiční jídla spolu s líbeznou hudbou, která vříská ze starobylých reproduktorů, slavnostní výzdobou města, vlajícími staniolovými praporky z oken a také nádherný čokoládový ohňostroj, působí na lidi nějak posvátně. Jako by již něco podobného zažili kdysi dávno...

     Na vaše přání jsem vám popsal ten nejkrásnější svátek, který spojuje všechny bytosti tou zázračnou energií... hádejte kterou! A teď mě laskavě omluvte. Zbývá do něj už jen 12 dnů!