Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Touhy

23. 12. 2011

945

Autor

In darkness

Noční touha Plastové dámy,

obláček kouře z jejích rtů,

letmý polibek hojí nám rány,

ničí nás, stahuje do říší snů.

Kde nečeká objetí a vlídné úsměvy,

hoří tam samota, spaluje okolí,

Plastová dáma to všechno ví,

přesto přichází, v kráse poslední, k mé posteli.

A já rozkoší omámen leže na trní rozjímám,

čekám až Plastová dáma udeří,

zarmoucen,zahanben porážku přijímám,

Jen ten co ji nepoznal vyvrací,nevěří...

10 názorů

Folean

28. 12. 2011

Dát tip

No tak, pánové, to jste nikdy neslyšeli o uvolněném verši nebo umění přednášet? Pochlubte se . kdo nepočítal verše a vnímal téma a metaforu?

Stumpf: 13 ne13 sama píše, že chybama se člověk učí, jak se ale o těch chybách dozví, když jí každý napíše: na třináct je to krásný... ani já ani ostatní si myslim to nemyslí ve zlém... netřeba obrany.

Aroganc

25. 12. 2011

Dát tip

Ano, téma mi přijde vhodné. Ale rytmus je jaksi v nedohlednu. Řekl bych, že tomu dosti ublížila snaha rýmovat a v posledním verši asi i interpunkce, popřípadě odsazení. Ale možná je to jen mé zdání.