Už jen krůček...

Každý tvrdí spoustu věcí,

třeba: \"život je tak krásný\",

mě však nikdo nepřesvědčí,

já zažil jsem ty krásy.

Poznal jsem už spoustu věcí,

špatné, dobré, všechno snad,

lásku, krásu, radost z dětí

než svět dolů rychle spad.

Nepíchám si, nepiju,

snažím se jen přežít,

to, co ve mě zlomilo se,

těžko půjde změnit.

Moje duše temná je,

jak když v noci zhasneš,

zažil jsem jen smrt a boje,

na životy kašleš.

Rád bych byl se svými dětmi,

bohužel je vzala zloba,

nenávidím sny a noci,

bože, kde je ta doba.

Doba, kdy se smáli všemu,

kdy si hráli s rodiči,

dnes je všude kolem jenom,

voják, lékař, hasiči.

Končím tuto báseň slovy,

bože, skonči život můj,

ať nám všem už zvoní zvony,

už jen krůček...

...a jsem TVŮJ.