Berušce Veronice

Sedím s tužkou, papírem, přemýšlím, co psát,

Moje srdce usnulo, když viděl jsem tě smát.

Teď je všechno za námi, už netočí se svět,

Já dosáhl bych do nebe a všechno vrátil zpět.

Každý máme jiný život, prý je nelze spojit,

Copak chceme bez rizika branou smrti projít?

Riskoval bych cokoli, jen vidět tě jak spíš,

Pohladit tě po vlasech a vědět o čem sníš.

Nejsem možná tolik šťastný, jak se asi zdá,

Bez Tebe i bez jiné, život žít se dá.

Byl by ale prázdný, ..život, všude tma, jen světel pár,

Ty jsi, lásko, světlo moje, lásko, my jsme pár.

Beruško má sedmitečná, už tě nechci trápit,

Srdce moje okouzlené, na zem měl bych vrátit.