Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProsinec
25. 12. 2011
7
4
1396
Autor
MAJKL65
Dohasly svíčky návštěv našich
taje v nás nenapadnutý sníh
i kroky kroků, mých jití dalších
ruce plaché hladí po dveřích.
Ta znamení jmen a modré noci
jež jako mžení jen slyšet jsou
odbíjí srdce, my ještě jsme horcí
věci dnů, být jiné nemohou.
Jak anděl padám, kámen jsem větru
za okny sněží mých studených těl
prosinec odemkl Svatému Petru
hořelo v závěji, úsvit se rděl.
Světa jsme ryby, plamene oči
a hvězdy duše všech bílých cest.
4 názory
Sebastiana
05. 01. 2012
je to moc pěkně zvukomalebné...nejsem si jist jestli vnitřní náboj občas neustupuje formě...ale možná je to jen tím, že z monitoru čte člověk vždycky trochu povrchněji než z papíru:)
T*