Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnděl
Autor
Barťas
Spatřil jsem anděla
tmavou nocí letěl
a hvězda má zářila
K sobě přivolal jsem ho
abych do tváře mu pohleděl
Němé jizvy tvář jeho
a skoro již zas odletěl
Když pak na šrámy optal jsem se
odpověděl:
„Každý šrám, jež mi věčnost do obličeje vryla
je lidská lež vyřknutá
co za pravdu se skryla.“
Potom povšiml jsem si náhle
polámaných bílých křídel
co chtěly by kmitat stále
a skoro již zas odletěl
Když pak na křídla optal jsem se
odpověděl:
„ Krásná má křídla bývala a hladce po nebi létala
avšak když zbraň proti člověku poprvé vystřelila
křídla má se zlomila.“
Bledou líci pak
slaná kapička zvlhčila
Nespadla další však
a skoro již zas odletěl
Když pak na slzu optal jsem se
odpověděl:
„ Každá slza, jež zvlhčí mi líce
je pro duše ztracené, co žití své ukončí
jedna slza a duší tisíce.“
Bývala jeho tvář čistá a hebká
nyní jest škaredých zranění plná
a křídla jeho dobře mu sloužila
Když ale do výšin vyletěl
bílá křídla ho zradila
Býval veselý
teď poslední andělská slza se zrodila
Býval živý
to ta lidská společnost anděla zabila
Spatřil jsem anděla
v tmavé noci zemřel
a hvězda má zářit přestala