Mezi srdcem a myslí

Existuje místo

Kam jen já smím

vzduchoprázdno

V němž potají tiše sním

A zatímco ostatní nerušeně spí

Melodie mého hlasu tady bdí

Prostor, o němž řeč je

Nachází se někde mezi srdcem a myslí

A jakmile se strach chladně usměje

Já skryji se ve zdejších studených komnatách

Neboť sladká něha prudce tu roztaje

A zlost rozvíří smutné peřeje

Každičký cit má zde portrét svůj

Jež navěky věrně je

uvnitř nicotných stěn zavěšen

Jejichž nevinnost pamatuje

Pravdivý i lživý úsudek

 jež byl uzamknut a uvězněn

je to mé soukromé nekonečno

v němž zuří krvelačné boje

mé posvátné nitro a nepokoje

průvod zběsilých myšlenek

den co den tu pochoduje

proto hledám jen to

co má duše potřebuje

prosím o špetku harmonie