Kamarád s velkým P

Začínáš slyšet hlasy

plýtváš

svoji krví

pomalu klesáš

kam ruka nedosáhne

svědomí hledáš ve tmě po nocích

tvá duše

po životě prahne

V myšlenky vplétáš ostny

do dětství se vracíš

cesta se nemění

už máš jen jeden směr

vždy jen z napřaženou paží

kamarád

který ryje držkou

rozpálený tér

S kyticí neupřímnou

nad hrobem ti stojím

plivu ti na rakev

ve tváři postrádajíc slzy

chtěl jsem ti pomoct

ty mě zabít

snad proto

přišla takhle brzy