Novoroční seznamování

Řeknu vám to na rovinu, nebudu nic skrývat, 
na svůj život opravdu, už nemůžu se dívat. 
Devatero řemesel jsem se naučil k tomu, 
abych s láskou bydlel a nevytáh paty z domu. 

Když mi bylo dvacet a zažíval temnotu, 
pouštěl jsem si proti splínu Svobodnou Evropu. 
Vychoval mě androš, folk a rozhlasové vlny, 
kdo mě nezná pochybuje, zda mám mozek prázdný, plný. 

Nějak jsem se vždycky míjel se svými vrstevníky, 
to neznamená, že uctívám různorodé poustevníky. 
Generace "Y" mi občas zvedá obočí, 
a jak berou život, mě někdy fakticky dost vytočí. 

Jsem vodnář pro ty, co čarujou s osudem, 
ale nemít Hospodina, tak tady nebudem. 
Nemiluju žízeň, pivo, cígo, kanape a noviny, 
feministky, šovinisty a podobný kraviny. 

Co teda chci po vás slečny, aby bylo jasno, 
čtyři děti, usmívat se a taky trochu krásno. 
Až mě potká amor, eros a to řecké agapé, 
pryč se starým mládencem a život potom poklape. 

V zájmu věci, tedy přeci katolické sigillum, 
a to proto, by nedošlo ke zbytečným omylům. 
Štíhlý bok a jiskru v oku, malou vrásku na čele, 
v smutku smutná, tvářící se v radosti pak vesele. 

Když strefím se do profese, která je mi blízká, 
literátka, muzikuska co respekt si získá. 
Vědátorka, architektka, doktorka či herečka, 
nebo vlastě co bych mluvil, jakákoli cérečka. 

Pište, pište, ve dne v noci i za svitu měsíce, 
na Silvestra odpalujte stobarevné světlice. 
A až budou ručky hodin v úplném zákrytu, 
pomodlím se, popřeju vám, na silvestrovském pobytu. 

Ať najdou srdce milující svoje druhé půlky, 
ať nestrádají, daří se vše a na tvářích maj důlky. 
Když já dopadnu jako dědek, co nebudou ho milovat, 
tak si pojďte kočky moje, aspoň chvíli rappovat.