BEZ TVÁŘE

Milan Kundera stvořil svou Agnes z románu Nesmrtelnost z gesta postarší dámy u bazénu. Já jsem našel Kláru na společenské webové stránce Facebook. Bylo kolem půlnoci a já byl unavený z práce, ale místo toho, abych šel spát, nechal jsem se znovu zotročit touhle obcesivní internetovou atrakcí a začal brouzdat po Facebook neboli Tvářknize. A tam jsem našel Kláru. Bylo to v době, kdy jsem si říkal zda má vůbec smysl psát beletrii. Bylo to v době, kdy mi chyběla energie i inspirace. Přepadala mě únava a v ní i pocit marnosti nad jakoukoliv kreativní činností. „Proč vůbec něco psát?“ ptal jsem se sám sebe. V dějinách lidstva byly přece popsány milióny stránek papíru, hliněných destiček a webových stránek. Je vůbec možné objevit nějaký nový příběh? Je vůbec možné přijít s nějakým novým literárním nápadem? Pochybuji o tom. Literatura, umění vůbec, je nevyhnutelně činností zajatou v opakovaní. Stejně jako se opakují lidské osudy, lidské myšlenky, opakuje se jejich zobrazovaní v literatuře. Vím to já, ví to Klára, ví to i Milan Kundera.

A tak podobně jako jsou Kunderovy hrdinové nositely gest, jsou zároveň všichni literarní hrdinové důkazem nedostatku nového v umění. Navzdory zuřivým snahám o originalitu v umění, které jsou nejkřiklavější třeba v formalínových instalacích mrtvých žraloků a krav Damiena Hirsta nebo v Couplandově románu „JPod“, je aritmetika umělecké, natož epické originality neúprosná. Odhaluje totiž, že není příběhu, který by nebyl řečen, nápadu, který by už před staletími nebyl v té či oné formě sdělen. Není tedy snaha má, ale i jiných spisovatelů pouze egomaniakální grafomanií? Proč se snažit o další opakování téhož? Proč vůbec psát nějakou další „novou“ literaturu, když už všechno bylo napsáno? Má v téhle perspektivě marného opakování a melancholické nemožnosti originality vůbec smysl psát? Samozřejmě, že má! Protože každý další příběh je navzdory své dědičné stejnosti zároveň naprosto nový. Stejně jako je každá individuální láska jen permutací miliard lásek před ní a přesto je pro zamilované tolik neopakovatelná a krásná, je každý individuální literární příběh pro jeho postavy, ale i jeho autora příběhem novým, když už ne třeba i krásným.

Klára by nám o tom mohla povědět svoje. Nebýt Kláry, nebudu mít co dnes večer psát. Nebýt Kláry nelezené na internetu, nebude téhle povídky. Naštěstí ale Klára existuje a propůjčuje svou existencí život mému psaní. A jak že to se mnou a s Klárou vlastně začalo? Inu, jak jsem říkal: jednou v noci jsem brouzdal na síti Facebook a hledal své bývalé spolužáky ze střední školy. Jak jsem pátral po dnes již dospělých spolužácích, prohlížel jsem si nahodile seznam facebookových přátel jednoho přítele mého gymnaziálního spolužáka Adalberta. A v  tomto listu několika stovek sobě tolik podobných tváří nebylo možné Kláru přehlédnout. Nebylo to pro krásu nebo oduševnělost její tváře, ale pro podivné spojení jejích jaksi ušlechtilých rysů s banálním tričkem s fluoreskujícím nápisem „HIGHLY TOXIC“, které na fotografii měla na sobě. (Dodnes nechápu, co tím Klára vlastně chtěla sdělit.) Klářin profil na Facebook mě ale neupoutal pouze touto fotografií, ale předevěím tím, že měl všechny zprávy na „zdi“ veřejně přístupné. Což znamená, že je mohl číst kdokoliv, dokonce aniž by byl na sociální síti přihlášen. Jakmile jsem se začetl do prvních několika z nich, bylo mi jasné, že jsem objevil hrdinku své nové povídky. A tak jsem její poznámky začal pravidelně sledovat a sestavovat tak z nich její příběh. Ta vůbec první zpráva, na kterou jsem tehdy v noci narazil, byla tahle:

Klara Nechanicka Hugo me nadobro opustil. Uz se odstehoval. Odesel zít s tou moji “sestrou“. Kdo to vubec je? Jak je neco takoveho mozne? Ano, pokrevni pouta jsou silna. Jenze take vstepovana. Tahle moje mladsi sestra je pro me uplna neznama v rovnici meho zivota. Kdo je vubec tahle moje sestra? Co je to zac? Rekni mi Honzo, ty jako statistik: je mozny, aby se takova nahoda vubec nekomu stala? Tohle je príběh pro noviny a ne pro skutecny zivot. Ne?

May 10 at 10:41am ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka Kdyby to byla moje sestra v normalnim smyslu, mohla bych ji taky normalne nenavidet, ze mi prebrala manzela. Ale ona to sestra v zadnem z konvencnich vyznamu neni. Vzdyt ja ani nevim, co je zac. Proste tomu nemuzu uverit. Hugo mi ale chybi, trebaze me zmita laska a nenavist k nemu. Jak me jen mohl opustit pro mou sestru? Jak me jen takhle mohl obelhat a zradit?

May 10 at 10:44am ^. Comment ^. Like

Jen co jsem dočetl poslední větu téhle první poznámky na Klářině profilu, byl jsem zaujat. Byl jsem zaujat, ale i trochu znepokojen.

„Další milostný trojúhleník? To snad ne, Davide! Co může být banálnějšího než milostný trojuhelník? Vždyť každý druhý vysokoškolský posluchač základního kurzu o literatuře ví, že nejméně od románu „La Princesse de Clèves“ od Madame de Lafayet se zaobíráme milostnou geometrií. Samotný motiv milostného trojuhelníku nebo víceúhleníku je však ještě starší. Tento motiv je starý, jako literatura sama, protože vychází s našich evolučních rozmnožovacích tendencí. Tak proč se nechat inspirovat k povídce nejopotřebovanější banalitou, Davide?“

„Ale vždyť se jím zabývali velikáni jako byl Cervantes, Shakespeare, Wilde, Dostojevskij – tak proč ne já?“ odpovídám na to. „Vždyť milostný trojúhelník zaujal Nabokova, Murakamiho anebo dokonce i Kunderu, jehož Agnes stvořená z gesta musela bojovat o svého muže Paula se svou sestrou Laurou. Tak proč bych nemohl stavět svůj příběh na základě milostného trojuhleníku dvou sester i já?“

„Tedy dobrá,“ dostane se mi odpovědi. „Ještě pro tentokrát to zkuste...“

Vracím se tedy ke Kláře. Snažím se pochopit, co má na mysli, když říká, že její sestra je pro ni neznámá. Nejspíše jde o metaforu toho, jak málo někdy známe své příbuzné navzdory tomu, že s nimi vyrůstáme a žijeme celý život. Každý známe takový pocit. A neméně ho zažila třeba i Kunderova Agnes, která považovala svého otce za nepraktického do té doby, než shledala, že byl schopen zcela nezávisle a důmyslně naložit se svou závětí. Jenže jedna věc je neschopnost proniknout do mysli druhého člověka a druhá věc je někoho naprosto neznat. Na co tedy Klára naráží? Doufal jsem, že mi napoví její další záznam:

Klara Nechanicka Renatko, potrebuju si o tom opravdu popovidat. Jsem dost na dne. Uz si uplne vypnul mobil a v praci me ta jeho sekretarka ani neprepojuje. Tohle je na prasky. Jsem v ty pitomy mistnosti dvacetkrat denne. Doufam, ze tam narazim na tu mrchu, abych ji to zase vmetla do tvare. Ale ona se tam ted neodvazi. A samozrejme mi neodpovida na emaily. Taky me parkrat z ty mistnosti uz vykopli, kdyz tam pred tim nakoukla...

May 8 at 11:53pm ^. Comment ^. Like

            Renata Novakova si mysli, ze ta mrcha je dost zbabela...

            May 9 at 7:42am ^. 4 Like

            Ales Brezina Drz se Klaro.

            May 9 at 8:10am ^. Like

            Karel Pecinar Hustota. Meli jste si to ale nejak vyrikat, ne?

            May 9 at 10:05am ^. 2 Dislike

            Karel Petras Mrzi me to, Klaro.

            May 9 at 5:10pm ^. 2 Dislike

Renata Novakova @Karel jak si to vyrikat? Vyrikani uz nic neresi. Hugo je podrazak a ta jeho je pekna mrcha. Jasny jako facka.

            May 9 at 6:13pm ^. Like

Klara Nechanicka Zatraceny limit 400 znaku. Clovek se tu ani nemuze rozepsat v jednom kuse. Pry jsem byla sprosta a to se tam u nich pry nedela. Jak ale vubec muzou nekoho vinit ze sprostoty v mistnosti nazvany “Sex a vasne”? Je to ta mistnost, kde byl Hugo posledni dobou porad. Verili bzste tomu? Zavolej mi, Renato, prosim Te. Chovam se jako nejaka hysterka, ja vim. Je to k smichu. Ale nemuzu si pomoct.

May 8 at 11:55pm ^. Comment ^. 1 Like

            Krystov Zeleny OMG Nikdy by me nenapadlo, ze Hugo jede na sex chatu. Wow.

            May 9 at 0:11am ^. Like

            Karla Andrejkova to vidi tak, ze chlapi jsou proste kurevnici. Drz se Klaro.

            May 9 at 6:52am ^. 4 Like ^. 1 Dislike

Andrea Lichenbergova Vim o tom trochu vic a nebyla bych tolik hrr se soudama. Myslim, ze Hugo byl dost nespokojenej. A Klaro s prominutim sel proste hledat jinam.

            May 9 at 7:17am ^. 1 Dislike

Lukas Sipal Souhlasim tady s Andreou (i kdyz ji neznam). Tyhle veci jsou komplikovany. P.S. Mas preklep v byste jako bzte. Proc si nenastavis ceskou klavesnici?

            May 9 at 7:33am ^. 1 Dislike

Klara Nechanicka Timhle mi akorat vtiras do rany sul, Andreo. Nech toho radej. A Ty Lukasi radsi uz nic nerikej.

            May 9 at 7:46am ^. 2 Like

Renata Novakova sice Andreu nezna, ale mysli si, ze jeji nazory jsou dost blby. A Ty Lukasi se jdi zahrabat.

            May 9 at 7:44 am ^. Like

Andrea Lichenbergova se nepotrebuje obhajovat. Proste vim vic nez vy ostatni. A taky to vim z jinyho uhlu nez vy kamaradi Klary...

            May 9 at 4:44pm ^. Like

Renata Novakova @ Andrea: no tim se to teda vsechno vysvetli, ze jo? WTF?

            May 9 at 6:14pm ^. Like

Lukas Sipal Renato, o co Ti jde? Co jsem mel asi delat? Hugo je taky muj kamarad.

May 10 at 7:05am ^. Like

Renata Novakova Nejde o ze jste s Hugem kamosi, ale ze jsi zbabelej.

            May 10 at 7:21am ^. Like

Lukas Sipal Nesmysl. Jenom jsem nechtel podrazit Huga

May 10 at 8:45pm via iPhone ^. 1 Dislike

Renata Novakova a tak jsi podrazil Klaru... shame on you!

            May 10 at 11:40pm ^. Like

Jak sami vidíte, druhý nejčerstvější záznam na Klářině profilu mi prozradil více, ale nerozptýlil moje pochybnosti. Je Klára skutečná anebo je to nějaký internetový fantom, jehož autor je jiného pohlaví, věku a celkové identity, než jakou uvádí? Ale zase kde by se u ní vzalo tolik Facebookovych přátel? Na druhou stranu je podivné, proč se Klára takhle exhibuje na Facebooku? Jsou Klářiny záznamy opravdovým deníkem jejího života anebo jsou jen kuriózní literární fabulí prezentovanou v netradiční formě na populární sociální síti? Je Klára jen jednou z tisíců žen zoufalých z toho, že je opustil manžel anebo je to osoba, která se pokouší vytvořit nový způsob literatury v touze po originalitě, jedinečnosti? A pokud je Klára skutečná v klasickém smyslu toho slova, proč vůbec umísťuje svůj životní příběh tak explicitně a tak pro všechny? Je okouzlena svými domnělými patnácti minutami slávy? Nebo nabizí svou duši jako krmi pro cizince, protože jedině expozicí svého osobního utrpení mu dává skutečný důraz a rozměr? Byl jsem na vážkách, zda se chci nechat zaplést do tohoto osudu, ať už byl čímkoliv. A popravdě mě nejvíce znepokojovala možnost, že se stává účastníkem léčky nastražené nějakým exhibicionalistickým individuem. Nakonec mě ale zvědavost přemohla a já pokračoval ve čtení následujících zápisů ve snaze rozšifrovat načatý příběh:

Klara Nechanicka Asi nebudete verit tomu, co Vam ted reknu. Jak jsem uz psala, Hugo ode me odesel. Opustil me. Ano, opustil! A co je na tom pikantni? Ta yenska kvuli niz me opustil je moje sestra!!! L Jaka sestra? Tak to se ptam take. Je to proste na hlavu. Cely zivot si myslim, ze jsem jedinacek a ted mi moje “sestra” prebere manzela. Vubec tomu nechci verit. Je to jak nesmysl.

May 7 at 3:16am ^. Comment ^. Like

Renata Novakova Jaka sestra? Co se to deje? Nikdy jsi mi nic o sestre nerikala!!!

May 7 at 6:47am ^. Like

James Dulleby Golly! What a mess. I am so sorry. Je mene lito.

May 7 at 7:14am ^. Like

Klara Nechanicka Diky Renatko. Thanks James whoever you are.

May 7 at 8:00am ^. 3 Like

            Roman Svitorik Ty brdo. To me mrzi Klarko.

May 8 at 8:08pm ^. Like

            Edith Maraen Je regret Klara.

May 11 at 9:16am ^. Like

Klara Nechanicka Takovy pribeh je tezkopadny i pro tu nejlacinejsi slataninu. Bohuzel to ale je take pribeh meho zivota. Dnesek je opravdu jobovka. Nejdriv mi Hugo rekne, ze ode me odchazi. Kdyz se dam dohromady, zeptam se ho, kdo je ta zenska. Hugo mi odpovi, ze je to moje sestra. Kdyz namitam, ze zadnou sestru nemam, tak co to mele za nesmysly, Hugo me zastavi a rekne mi, ze sestru mam.

May 7 at 3:19am ^. Comment ^. Like

            Renata Novakova To je opravdu neuveritelny. Uz Ti volam.

May 7 at 6:48am ^. Like

Klara Nechanicka Diky Renato.

May 7 at 8:01am ^. 3 Like

            Roman Svitorik To je fakt neuveritelny. Dej vedet jestli nejak muzu pomoct.

May 8 at 8:11pm ^. Like

Klara Nechanicka Uz jsi to cetl dal dole, Romane?

May 8 at 10:24pm ^. Like

Roman Svitorik Uz jsem to tam postnul.

May 9 at 6:43am ^. Like

Klara Nechanicka Je to nemecka dcera myho otce a on se s ni pry rozhodl zit. Pak za sebou prasknul dverma a me prepadl jako surrealisticky pocit, ze stojim uprostred predsine a jeji steny se roluji smerem ode me jako nejake obrovske okvetni platky. Stojim uprostred velke kopretiny a cekam, kdy me podetnou.

May 7 at 3:22am ^. Comment ^. 5 Dislike

            Marie Blazinek Pomoranska ty vago!!! nonic musim do skoly

May 7 at 7:33am ^. Like

Holqva jedna Kata Potocna ted je to jasnacka opravdu neco teda fakt

May 7 at 7:40am ^. Like

Alex Borolin Moc mrzi me to. Tezko verit. Opravdu.

May 8 at 1:07pm ^. Like

Klara Nechanicka To mi povidej Saso...

May 8 at 10:26pm ^. Like

Roman Svitorik Nejdriv jsem si rikal, ze si delas prcu. Ale takova nejsi. Jak je to neuveritelny, tak je to smutny. Neco takovyho by se stavat nemelo. A tim spis ne Tobe.

May 8 at 8:15pm ^. Like

            Klářin příběh, ať už smyšlený nebo skutečný, mě začal opravdu zajímat. Snažil jsem se pochopit, co se v něm odehrává a tak jsem netrpělivě prohlížel zbytek jejího profilu. Nalezl jsem na něm mnoho fotografií, což poněkud zklidnilo mé obavy, že jde pouze o něčí fabuli (protože jsem podvědomě naučen věřit tomu, co vidím a nikoliv tomu, co čtu). Na některých fotografiích byla Klára, jak zpívá uprostřed obrovského chorálu v nejrůznějších kostelech a konzertních halách. Ukázalo se totiž, že Klára je sboristka národního rozhlasu a národní filharmonie a objíždí s recitály celý svět. Na jiných fotografiích bylo mnoho nejrůznějších tváří všech možných Klářiných a Hugových přátel. Tahle záplava tváří, stejně jako samotná společenská internetová stránka Facebook, jsou jasným důkazem vítezství Kunderových imagologů, neboli propagátorů obrazovosti, nad společností. Ale abych neodbíhal.

Ukázalo se, že Hugo pracuje na akademii věd jako analytický chemik, má jednoho bratra a s Klárou se seznámil před sedmi lety po jednom z jejích konzertů. V záplavě stovek Klářiných „přátel“ a popisků fotografií jsem ale nenalezl jedinou zmínku o tom, že by Klára měla sourozence. Nebylo tam ani nic jiného o jejích rodičích, až na jednu, nejspíš celkem starou, naskenovanou fotku Kláry a její maminky. Na fotografii někde z hor stojí Klára vedle své matky a neusmívá se. Nic z toho, co jsem na Klářině profilu dnes nalezl, mi nepomohlo dekódovat její příběh. Jal jsem se proto číst její další záznamy v naději, že pochopím, proč ji Hugo opustil se sestrou, jejíž existence si Klára nebyla vůbec vědoma.

Klara Nechanicka Chci vsem, kteri jsou spolecni znami moji a Huga tady na Facebook, oznamit, ze se s Hugem rozchazime. Respektive, ze me Hugo chce opustit. Jakkoliv se snazim o naprostou otevrenost na svém profilu, zadam Vas, abyste zvazili posting poznamek pro Huga na mem profilu.

May 3 at 5:47 pm ^. Comment ^. 15 Dislike

            Marie Blazinek Pomoranska Cozeee???? vo co de? To je nejakej opozdenej april ne?

May 3 at 5:55pm ^. Like

Holqva jedna Kata Potocna vo co go maru?

May 3 at 5:58pm ^. Like

Renata Novakova Vedela jsem, ze to jinak nedopadne. Opravdu skoda, Klari.

May 3 at 8:01pm ^. Like

Alex Borolin Hodne dislike. Skoda skoda. Dej vedet co muzu.

May 4 at 12:35pm ^. Like

            Roman Svitorik Napis mi vic emailem. Jaktozes to vedela Renato?

May 5 at 6:48am ^. Like

            Renata Novakova @Roman to je nadlouho. Klari, zitra zajdem na obed v poledne, ju?

May 5 at 7:03am ^. Like

Klara Nechanicka Mnoho z Vas bylo vzdy prekvapenych, ze jsem neodlisovala svuj intimni prostor od toho webovyho. Navzdory soucasnym emocionalnim bolestem spojenym s nasim odloucenim, budu i nadale umistovat vsechny svoje poznamky otevrene a pristupne nejen pro sve pratele.

May 3 at 5:50 pm ^. Comment ^. 5 Like

            Lucie Markvartova Silu a zdravi. Ostatni se nejak zvladne

May 4 at 0:15am ^. Like

Jana Sykorova Posilam silu z Hradce. Ozvi se.

May 4 at 8:43am ^. Like

Klara Nechanicka Byli jsme s Rexikem na prochazce podel Berounky. Je neuveritelny kolik veci ted po jarnim tani jeste na hladine plave. Jako kdyby se krajina ocistovala od odpadu v ni lidma zanechanych. Neda mi, abych to neprirovnala ke svy situaci. Ta povoden naseho rozpadajiciho se vztahu take vynesla na hladinu spoustu spiny.

May 1 at 3:29pm ^. Comment ^. Like

Jana Sykorova Jak to myslis?

May 1 at 4:11pm ^. Like

Renata Novakova @Jana to se radsi ani neptej.

May 1 at 4:39pm ^. Like

Jana Sykorova Proc? Uvidime se snad zejtra na zkousce?

May 1 at 6:44pm ^. Like

Renata Novakova @ Jana jasne.

May 1 at 11:52pm ^. Like

Klara Nechanicka Tak zejtra. Vlastne dneska vecer...

May 2 at 0:36am ^. Like

Klara Nechanicka Zajimalo by me, zda tady vetsina lidi vi, ze Hugo pravidelne chodi do lacinejch baru na strip tease? Ja to nevedela a to jsem s nim zila sest let! :-8 Mozna jsem ale jenom byla hloupa a slepa husa. Kazdopadne se bezte k rece podivat, nez to uplne opadne. Krasnej svatek lasky, jen co je pravda. Macha si to letos u me uzije sam.

May 1 at 3:33pm ^. Comment ^. Like

Renata Novakova Vuuubec me to neprekvapuje. Nikdy si Te nezaslouzil, vedator blbej.

May 1 at 4:41pm ^. Like

Jana Sykorova Aha!

May 1 at 6:46pm ^. Like

Alena Petrasova Chtela jsem rict, ze bych si z toho moc nedelala, ale ted po tech udalostech mi to prijde ubohy.

May 2 at 4:32pm ^. Like

            Lucie Markvartova Nejak po tomhle na ty kvitky nemam naladu...

May 2 at 5:26pm ^. Like

Klara Nechanicka Tak to jsme dve.

May 2 at 7:59pm ^. Like

Marie Blazinek Pomoranska jina klara nez jsem hledala ale fakt zajimavy co sleduju teda

May 2 at 23:59pm ^. Like

Klara Nechanicka Trebaze jste mi tady nekteri cele mesice vyvraceli moje obavy, ukazalo se, ze Hugo milenku opravdu ma! Pripadam si podvedena a hloupa! Jsem urcite ten nejposlednejsi clovek, ktery se to dozvida. A jestli to nektery dalsi z Vas vedel a nedal mi to vedet, tak k certu s Vama!!! A ty Lukasi, ty se jdi taky vycpat.

April 30 at 7:27pm ^. Comment ^. 4 Dislike

Renata Novakova Nojo Lukas a Hugo, ze jo... Je to jenom zbabely nebo i podly?

April 30 at 8:20pm ^. Like

Lukas Sipal Nebylo to jednoduchy ani pro me, Klaro! Co jsem mel delat?

April 30 at 8:33pm ^. 1 Dislike

Renata Novakova To jsou s prominutim Lukasi jenom kecy

May 1 at 4:43pm ^. Like

Alena Petrasova Ja jsem opravdu nic nevedela!

May 2 at 4:29pm ^. Like

Karel Petras My jsme vubec nic netusili. Dislike moc!

May 2 at 5:59am ^. Like

Klara Nechanicka Lukasi, je sice ohrome kamaradsky, ze jsi Huga zapiral, ale podle me je to jenom bodnuti do mych zad! Vzdyt se spolu zname uz od stredni skoly, Lukasi, tak jak jsi jenom mohl? No nic. Hugo mi pred chvili volal, ze se dneska rozhodnul mi rici, ze se zamiloval do dalsi zeny, ale vic mi k tomu zatim nemuze rict.

April 30 at 7:30pm ^. Comment ^. 1 Like ^. 1 Dislike

Renata Novakova Nojo Lukas a Hugo, ze jo... Je to jenom zbabely nebo i podly?

April 30 at 8:17pm ^. Like

Lukas Sipal A co bys delala ty na mym miste?

April 30 at 8:31pm ^. 1 Dislike

Klara Nechanicka Byla bych otevrena jako jsem celou dobu tady!

April 30 at 9:15pm ^. Like

Renata Novakova Lukasi, ani tomu nechci verit.

May 1 at 4:39pm ^. Like

Klara Nechanicka Co jinyho k tomu asi potrebuju vedet, proboha? Copak tohle samo o sobe neni dost? Co jinyho mi tak jeste asi muze dodat? Je mi z toho na nic, to Vam teda reknu.

April 30 at 7:32pm ^. Comment ^. Like

Karla Andrejkova chce take zvracet. Presne jako u mě pred lety.

April 30 at 3:12pm ^. Like

Renata Novakova Hned mi zavolej!

May 1 at 4:30pm ^. Like

Nic z toho, co jsem zatím přečetl, mi mnoho neprozradilo. Pročetl jsem pár dalších záznamů jako jsou tyhle následující, ale spíše než odkrytí nejranějších scén mi to umožnilo pochopit, co celé lapálii předcházelo.

Klara Nechanicka Dnesni recital se povedl. Nevedela jsem, zda se budeme hned po ceste schopni sladit s publikem. Ale zda se, Svedi dokazi byt stejne citlivi a pozorni posluchaci treba jako Japonci. Neprestava me prekvapovat, jakou moci hudba opanuje. Neni to jenom katarze nebo kontemplace.

February 28 at 10:11pm ^. Comment ^. 4 Like

Jana Sykorova Dneska to opravdu vyslo!

February 28 at 11:37pm ^. Like

Renata Novakova Krasna to byla katedrala.

March 1 at 7:16am ^. Like

Klara Nechanicka Neni to spojeni s nepoznatelnym. Je to moc vzkriseni. Kdyz stojim uprostred naseho choralu, s prvnimi tony, s prvnim napevem do mne vstupuje energie, ktera premaha unavu, tremu, partnerske neshody. Doufam, ze alespon nektere z Vas za dva tydny uvidim ve svatem Ignáci na nasem predvanocnim recitalu.

February 28 at 10:15pm ^. Comment ^. 2 Like

Alex Borolin Budu tam.

March 5 at 3:33pm ^. Like

Klara Nechanicka Karle, jsem rada, ze ses ozval. Hugo ma ted porad nejakou spatnou naladu. Od te doby, co nedostal ten velky vyzkumny grant, chodi domu hodne nabruceny. Myslim, ze ani ta nedavna cesta do Nemecka mu nevysla, jak si pral. Radi bychom se u Vas na Luznici o tomhle vikendu zastavili. Rikali jsme si, ze bychom mohli po obede k jezu. Snad tak Hugo prijde na jine myslenky.

October 16 2011 at 1:00pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka Dejte ale vedet s predstihem. Nechtela bych Vas s Alenou prepadnout. A navic je to daleko a Ty vis, jak nesnasim dalnice. Nezaujimam k tem Kerouacovym pruhum betonu zadny sentiment. Spise nez jako metafory cesty a promeny jsou pro me dalnice opratemi, ktere otroci zem. Uz ztracim nit. Dej mi vedet emailem nebo mi zavolej na mobil. Diky. Klara.

October 16 2011 at 1:04pm ^. Comment ^. Like

            Karel Petras Ozvu se. Zatim nic nemame. Radi vas uvidime.

October 18 at 3:33pm ^. Like

Klara Nechanicka Nevim, jak Vas, ale me chatovani po internetu nikdy neoslovilo. Povidat si otevrene s lidma na Facebook me bavi. Ale myslenka, ze neznam identitu tech, s nimiz si po chatu povidam me zrazuje. Na druhou stranu – skutecnou identitu druheho clovek stejne asi nepozna. Buhvi, jestli ji zname sami. Kazdopadne davam pred chatem prednost otevrenemu, vsem pristupnemu Facebook, trebaze neni tolik

June 18 2011 at 7:19am ^. Comment ^. Like

Jana Sykorova Honza je taky chatovaci maniak.

June 19 at 6:54pm ^. Like

Irena Malackova Kdyz mas ale svuj FB profil takhle otevrenej, tak taky nevis, kdo na nej chodi, ne?

June 19 at 6:54pm ^. Like

Klara Nechanicka To mas pravdu. Vetsina lidi ale bude mych znamych, ne? Proc by se nekdo zajimal o muj profil, kdyz me ani nezna?

June 20 at 6:48am ^. Like

Irena Malackova Nevim. Ale na siti jsou stejne jako v zivote ruzni podivini. Aby se Ti to jednou nevymstilo. Nechces preci aby ses jednou o sobe dozvedela jako o necim pribehu, kde Ty budes literarni hrdinkou, ne?

June 20 at 9:21am ^. Like

Klara Nechanicka interaktivni. Zato Hugo ted uplne propadava chatu. Nekdy jde spat o mnoho hodin pozdeji nez ja a do noci si povida s lidmi na siti. Kdyz se ho ptam, co ho na tom zajima, odpovida, ze intelektualni diskuze. Navstevuje rad mistnosti o nabozenstvi, politice apod. Jako kdyby toho nemel dost z povidani s Vami vsemi J No nic, to jen tak na okraj. Doufam, ze vsichni dorazite na tu nasi zahradni slezinu pristi sobotu.

June 18 2011 at 7:21am ^. Comment ^. Like

Renata Novakova Jasnacka. Tesim se.

June 18 at 8:00am ^. Like

Klara Nechanicka Hugo si vcera na mem profilu precetl o mych pochybnostech a vynadal mi. Vadilo mu, ze exhibuju svoje intimni hnuti tady na facebook. Vadilo mu, ze jsem o svych podezrenich nejdrive nehovorila s nim. Ma pravdu. Nechavam se touhle pitomou strankou nejak zotrocit. Vsem se omlouvam, ze jsem Vas zatahla do svych nepodlozenych obav. Vsechno se to, myslim, vysvetlilo.

April 29 2011 at 7:29pm ^. Comment ^. 3 Like

Lukas Sipal To rad slysim.

April 30 at 7:21 via iPhone ^. Like

Renata Novakova Ty jsi ale trdlo! Hlavne, ze jste si to vyjasnili.

April 30 at 12:02pm^. Li

Klara Nechanicka Meli jsme s Hugem bajecnou veceri “U Kohouta“ spolu s Petrou a Karlem. Tak bajecne jsem si uz dlouho nepopovidala. Karle, uplne jsi me uchvatil svyma znalostma o ranem baroknim malirstvi. Netusila jsem, ze se zajimas o Caravaggia a Rubense. Opravdu diky.

April 29 2011 at 7:32pm ^. Comment ^. 2 Like

Klara Nechanicka Tak nevim, jestli tohle patri sem na mou zed. Nechci vyvolavat dojem, ze jsem podezrivava a vystoupila jsem akorat z cervene knihovny. Prepada me ted ale cim dal vice pocit, ze je mi Hugo neverny. Nevim, kde se to ve me bere. Ja vim, ja vim. Urcite me za chvili pulka z Vas tady zasype vzkazama, at neblaznim. Ze jsme par k pohledani, ze si jen veci primyslim.

April 26 2011 at 6:40am ^. Comment ^. Like

Lukas Sipal Klidek. Neres to!

April 27 at 7:07am ^. Like

            Roman Svitorik Jojo. To vis jaro a tak LOL. Mivam to taky a to jsem chlap:-P

April 27 at 7:23am ^. Like

Renata Novakova Ajaj. Akorat jste me predbehli. Klarko neblbni. Hugo Te totalne miluje a Ty bys nemela vymejslet nesmysly. Uvidis, jak se budes jeste za takovy myslenky stydet.

April 27 at 7:35am^. Like

Krystov Zeleny Nojo. Prokouklas to, Klarino. Hugo je Ti nevernej. Uz je to tak. Zacal si romanek s kadinkou v laborce:-)))

            April 27 at 1:18pm ^. 2 Like

Klara Nechanicka Sypu si popel na hlavu. Jojo. Jaro nebo co, ale je to vsechno uz zase vpohode. Diky vam vsem za postiky. Ze ses taky ozval, Krysto...

April 29 at 7:36pm ^. Like

Klara Nechanicka Ano, vim, ze vetsine z Vas, kteri nas znate oba, se budou moje obavy zdat liche: stastny jsme to par chemika a sboristky... Jenze Hugo je ted cim dal vice nemluvnejsi a myslim, ze to neni proto, ze se mu v praci nedari. Potom, co nedavno prijel z Drazdan se mi zda uplne jinde. Neposloucha, odsekava, je v praci porad prescas. Proto jsem trochu znepokojena.

April 26 2011 at 6:49am ^. Comment ^. Like

Renata Novakova Nebud tululum a zavolej mi.

April 26 at 7:14am^. Like

Klara Nechanicka A ano, pripoustim, ze podobne zapisky patri spise do intimniho deniku a ne na Facebook. Ale vzdyt vite, ze nejsem nejaka exhibicionalistka. Jenze ja si denik nevedu a vzdycky me tady na tom fascinovala ta otevrenost. No nic. Ale jestli nekdo neco vite, napiste mi email. Treba i anonymni z nove zalozenyho uctu. Proste jenom nesnasim tuhle nejistotu.

April 26 2011 at 6:57am ^. Comment ^. Like

Jana Sykorova Myslim, ze trochu blbnes, Klaro. Popovidejte si a uvidis.

April 26 at 8:26am^. Like

Roman Svitorik Takovy starosti bych chtel mit, haha. Jestli to nevyjde vam, muzu to zabalit. Vy dva jste posledni o koho bych se bal... Leda zavidim.

April 27 at 9:17am via BlackBerry ^. Like

Několik dní po začtění se do Klářiných zpovědí jsem neměl čas se jejím příběhem zabývat. Mým zaměstnáním konečně není psaní prózy, ale stejně jako u Huga – laboratorní výzkum. Když ale vlna pokusů opadla a já se vrátil na Klářinu stránku na Facebooku, našel jsem nejčerstvější záznam, který byl asi tím nejzajímavějším, co jsem kdy od Kláry zatím četl. Byl to také záznam nejdelší, rozdělený do několika.

Klara Nechanicka Trosku jsem se uz vzpamatovala z toho vseho. Renato, diky za tu veceri. Moc mi pomohlo si o tom vsem popovidat. A Lukasi, Ty promin, ze jsem na Tebe posledne byla tak ostra. Chapu, ze jsi musel sam byt tyrany protichudnymi loajalitami ke me a k Hugovi. Jen si navzdory Tvemu poslednimu vzkazu myslim, ze jsi mi nemel lhat, ze jste s Hugem byli nekolikrat na tech spolecnejch vikendovkach, kdyz ten s

May 14 at 6:46pm ^. Comment ^. Like

Renata Novakova Lukasi to je teda svinstvo. Jsem rada, ze jsem Ti snad trochu pomohla, Klarko.

May 14 at 8:58pm ^. Like

Lukas Sipal Lhat jsem nemel. Omlouvam se.

May 14 at 11:00pm ^. 2 Dislike

Renata Novakova Trosku pozde na omluvy, zejo? :-((

May 15 at 7:19am ^. Like

Klara Nechanicka jj, lhat si nemel.

May 16 at 1:16am ^. Like

Klara Nechanicka prominutim hajzl byl v Nemecku. Nebudu tvrdit, ze jsem se z toho uplne vzpamatovala. Jsem porad hodne, hodne zoufala. Ale chci Vas, kteri jste se tady o me bali, uklidnit – zivot jde dal. Zacala jsem poslednich par dni cvicit se vsi vervou, abych nemela cas nad tim vsim premyslet. Sef sboru me karal, abych se neprepinala, ze mi odejdou hlasivky. A je pravda, ze uz skoro chraptim tim, jak jsem

May 14 at 6:48pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka vsechno chtela ze sebe vykricet. Takze mam ochraptely krk a zarudle oci. No to je kombinace :-/ Vzdycky jsem si myslela, ze s Hugem budem az do konce zivota, ale jak je videt, nic neni jisty. Ani to, ze vim, co vim. Jo to byla dalsi jobovka, o ktere jsem asi jeste nepsala. Mama mi dvacet let tajila, ze tata utekl do zapadniho Nemecka s moji tetou, maminou segrou. Ja si vzdycky myslela, ze nas ten

May 14 at 6:51pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka sobec jen tak opustil a sel za penezma a nikdy se ke mne neprihlasil ze studu. Jenze je to uplne jinak. Pripadam si ted naprosto podvedena vlastni mamou skoro stejne jako tatou. Jedna zrada za druhou. Nejdrive me v detstvi otec opusti kvuli me tete a ted me jejich dcera oloupi o manzela. Tohle snad ani neni---

„No, tak Davide. Tohle už jste opravdu přehnal, nemyslíte? Jedna věc je potenciálně inetrpersonální příběh, který se snaží v nevyhnutelně se opakující epické literatuře přijít s něcím formalně i obsahově originálním. Druhá věc je ale překombinovaná a nepravděpodobná slátanina. Tohle se přeci nedá číst. Tím spíše, aby se tomu dalo uvěřit. My si myslíme, že...“

„TAK POČKAT, POČKAT! Neskákejte mi tady do psaní. Nikdo se vás o to nežádal. Mluvím vám snad já do toho, jak z Olympu řídíte naše osudy? Nemluvím! Kritizuju vám jako nesmysl a přepjatou hyperbolu třeba to, že jste Odyssea nechali deset let týrat Poseidonem jenom kvůli tomu, že v sebeobraně propíchnul oko perverznímu kyklopskému kanibalovi? Nekritizuju! Tak mě laskavě nechte psát a neskákejte mi do toho. Nechte kritiku na čtenářích, ano? Předem díky.“

Klara Nechanicka --- mozny. Bohuzel je to tak. Predevcirem jsem konecne z mamy dostala, jak to pred dvaceti lety bylo.

May 14 at 6:53pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka Tata si pry zacal romanek s Pavlinou, o dva roky starsi sestrou moji mamy, uz v dobe, kdy mama se mnou byla tehotna. Po letech nepravidelnyho podvadeni se pak rozhodl, ze chce zit s ni a ne s nami. Jedine, co si z te doby pamatuji je, ze to nejak mezi nasima skripalo. Nepravidelne a nepredpovidatelne. No jeste aby ne. Ale dodneska me nikdy nenapadlo, ze to bylo proto, ze tata

May 14 at 6:55pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka mel neustale ukoncovany a preci nekoncici pomer s moji tetou Pavlinou. Jasne, byla jsem tehdy mala... Taky si jeste pamatuju, ze nekolik mesicu potom, co tata zmizel za zeleznou oponou do Nemecka, mi mama rekla, ze teta Pavlina umrela. Na to si pamatuju celkem presne. Hrozne me to tenkrat zaskocilo. Mela jsem ji rada. Mama mi tenkrat tvrdila, ze teta umrela na rakovinu a ze nechce, abych s ni sla

May 14 at 6:57pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka na pohreb. Bylo mi devet a nicemu jsem nerozumela. Ale ted jsem zmitana mezi rozhorcenim k mame, ktera mi cele ty roky lhala a snahou pochopit, jak to tehdy pro ni muselo byt tezky – neverny muz ji opustil s jeji sestrou, s kterou ji podvedl a ona se tak diky jeho emigraci stala nepritelkyni rezimu. A ted navic jeste zapasim s paralelou jejiho osudu. Paralelou tak nepravdepodobnou,

May 14 at 7:00pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka ze by sotva mohla obstat na stranach nejake povidky. Nikdy bych si nemyslela, ze se budu citit jako nejaka literarni postava, ze me moje nevlastni sestra, o jejiz existenci jsem donedavna nevedela, obere o manzela. Jako kdyby nestacilo, ze zjistim, ze me otec opustil s mou tetou. Ted me jejich dcera obere o meho chote. Nemohu tomu uverit.

May 14 at 7:03pm ^. Comment ^. Like

Klara Nechanicka Spise uverim nejakymu nesmyslu jako třeba, ze nekdo prezije vybuch dvou atomovych bomb, nezli bych uverila necemu takovemu, co se mi ted deje. Co jsem komu udělala? Copak je moje strana rodiny prokleta k tomu, aby byla tyrana moji tetou a ted jeji zkurvenou dcerou? Copak bozi nemaji soucit?

May 14 at 7:05pm ^. Comment ^. 18 Dislike

Krystov Zeleny OMG!!! To je story z je mi uplne tesno. Tak nevim, kdo to na Tebe sehral hur jestli tata nebo mama nebo Hugic. Sheeet.

            May 14 at 7:23pm ^. Like

Renata Novakova Moc me to vsechno mrzi, Klarko. Sice si uz neco naznacovala, ale tohle je nad ramec i toho nejsilenejsiho, co jsem si predstavovala. Ale jak vzdycky vis – kdykoliv mi muzes zavolat.

May 14 at 7:45 pm ^. Like

Andrea Lichenbergova Moc se nezname, Klaro, ale tohle je opravdu jobovka jako remen. Na pripad s Hugem se najednou divam uplne jinak.

            May 14 at 8:12pm ^. 1 Dislike

Karla Andrejkova Cim dal hur. Ach jo. Ted se soustred na svoji praci. To Te udrzi. Ver mi. Me to vzdycky zabira. Makani cloveku pomuze od lichyho premysleni a trapeni. Takovouhle vec by si snad clovek ani nevymyslel. To mi snad ani neda spat.

            May 14 at 9:18pm ^.2 Like   1 Dislike

Herbert Junkovic Ctu to tadz uz nejakou dobu. Normalne se k vecem na FB nevyjadruju. Vlastne sem moc nechodim. Ale tahle lapalie me primela, abych take neco dodal. Je mi Te lito a doufam, ze to neposkodi Tvuj krasny hlas. Karlu neznam, ale souhlasim, ze prace leci od bolu.

May 14 at 9:56pm ^. 2 Like

Lukas Sipal Klaro, je mi to vsechno lito. Dej vedet, kdybych Ti nejak mohl pomoci.

May 14 at 10:19pm ^. 1 Dislike

Holqva jedna Kata Potocna si mysli, ze todle je fakt hotovka silenost hustota jako

May 15 at 0:44am ^. Like

Chtělo se mi Kláře odpovědět „Jak můžeme očekávat soucit od bohů, Kláro, když jím často nevládneme sami?“, ale nakonec jsem zůstal jen pasivním účastníkem jejího mimořádného příběhu, protože při znalosti konce této povídky mi to přišlo nevhodné do Klářina osudu vstupovat. Nicméně ani když jsem den na to v laboratoři pasážoval kmenové buňky, nemohl jsem se zbavit myšlenek na Klářinu situaci.

Ano, většina lidí nemá nejlepší vztahy se svými rodiči, říkal jsem si v duchu. Jenže co je neshoda s rodiči proti tomu, když člověk zjistí, že Vás otec opustil kvůli Vaší tetě a máma Vám o tom všem dvacet let lhala? Co jsou normální mezilidské potíže proti tomu, že Kláru opustil její muž Hugo kvůli její nevlastní sestře, která je dcerou ženy, co zničila její dětství. A jak mimořádně a nepravděpodobně na mě tenhle životní osud působí, nepřestávám si říkat, že by měl být zachycen ve formě povídky.

Protože když už se přihodí něco mimo základní pravdila nahodilosti, něco navzdory Boltzmanovým zákonům termodynamiky aplikovaným na lidskou společnost, je to třeba uchovat a zaznamenat. Osudy, které se odehrají navzdory našim každodenním zkušenostem jsou totiž přímým důkazem predeterminace. Anebo by přinejmenším měly být vnímány jako podněty, které rozkolíbávají naše neotřesitelné přesvědčení, že víme a chápeme to, jak se spřádají naše osudy. A tím spíše jsem začal být fascinován Klářiným příběhem a nemohl jsem se dočkat, až se dozvím, jak je vůbec možné, že její ještě před nedávnem neexistující sestra jí svedla a odvedla Huga. Bylo to tak, že Klářina sestra vyhledala Huga záměrně? Anebo se jejich seznámení odehrálo náhodou (pokud něco jako náhoda v epistomologickém smyslu vůbec může existovat?). Jenže od Kláry jsem se nic jiného na dané téma už nedozvěděl. Její poslední záznam o celé kauze záměrně mlčel.

Klara Nechanicka Moji mili. Zitra odjizdim s nasim sborem na turne po stredni Francii. Zaciname v Parizi a potom jedeme do Burgundska. Mame recitaly hlavne ve velkych chramech. Tesim se, ze uniknu vsemu, co me ted tizi v mem zivote. Dekuji Vam vsem za podporu. Mejte se dobre. Klara. P.S. Nemyslim, ze budu mit behem turne naladu a cas neco dalsiho psat tady na Facebook.

July 9 at 3:40pm ^. Comment ^. Like

Protože se příběh Kláry stal poslední dobou mojí obcesí, které jsem se věnoval skoro každý věčer, cítil jsem se vyřazen z chodu věcí. Měl jsem pocit, jako kdybych byl zrazen a opuštěn vlastní hrdinkou. Posledních pár týdnů jsem se totiž naučil o Kláře uvažovat jako o své literární hrdince spíše než jako o ženě trpící zradou. Její nepřítomnost na Facebooku jsem nesl ještě hůře proto, že jsem stále nevěděl, jak se Hugo seznámil s její sestrou Katarinou. Dva týdny od Klářina posledního záznamu jsem proto očekával nějaké rozuzlení. Žádné ale nepřicházelo. A mě tak nepřicházela žádná katarze.

Klára se na Facebook neobjevila ani měsíc po svém odjezdu do Francie. A teď je tomu už půl roku. Začal jsem po ní pátrat s použitím internetových vyhledávačů, ale našel jsem jenom několik odkazů na její angažmá ve sboru národní filharmonie a národního rozhlasu. Jinak nikde nic. Byl jsem celkem zfrustrovaný, protože jsem si tajně přál zjistit, jak se všechno událo v jejím životě a potom ji třeba i oslovit. Jenže Klára z mého života zmizela stejně nečekaně jako do něj vstoupila a mě nezbylo než se smířit s tím, že nikdy nezjistím, ani to, co se s ní stalo a ani to, jak se odehrálo mezi Hugem a Katarinou.

„To byste jim přeci neudělal, Davide? I my nakonec spustíme nějaký ten deus ex machina. Nechat věci viset ve vzduchu jen tak bez ničeho, bez opory, bez rozuzlení, to není moudré. Nepřináší to katarzi, ani poučení, a není to ani dobré pro Vaši literární kariéru. Kdybychom mohli radit, doporučili bychom, abyste---“

Hugo byl rád sám. Byl také rád s Klárou. Ale potom, co se spolu vzali, měl pocit, že na sebe nemá čas. Jsou lidé, kteří neumějí dlouho být sami. A jsou lidé, kteří neumějí být neustále s někým. Hugo patřil ke druhé skupině. Jeden z důvodů, proč si vybral výzkum v oboru analytické chemie bylo, že mohl být sám se sebou. Jenom on a jeho chromatograf. Ticho přerušované pouze bzučením piezoelektrických motorů. Bylo to skoro jako sedět někde na louce. Být sám a nikým nerušen. Místo cvrčků chromatograf. Jenže jak se Hugo stával zkušenějším a lezl po žebříčku akademických pozic stále výše, samoty ubývalo, stejně jako ubývalo času, který trávil nad experimenty. Místo vzrušujícího bádání byl odkázán psát další a další granty. Místo dlouhých nocí v osamělé laboratoři byl uvrhnut do nekončících rozhovorů se svými diplomanty, doktorandy, kolegy a sekretářkami. Posledních pět let měl Hugo pocit, že si nepatří. A čas sám pro sebe neměl ani, když přišel domů.

Třebaže neměli s Klárou děti, jen málokdy se Hugovi poštěstilo, aby zůstal sám a bez ní. Klára milovala setkávání s přáteli a o jí nebyl sto je odepřít. Proč také? Paradoxem se proto jeví Hugova záliba v chatování. Člověk by si myslel, že osoba, která touží po samotě nebude vyhledávat povídání s neznámými lidmi po internetu v době, kdy si může užít vzácných chvil samoty. Jenže pro Huga nebyl chat nástrojem setkávání a družení. Naopak. Chat byl pro něj způsobem, jak být s lidmi bez lidí. Jak s nimi něco sdílet, jak být s lidmi a přitom sám. Stejně jako byl Hugo osloven chatem, nechal se svést k občastným návštěvám strip barů. Nebylo to však pro tabuizované obohacení jeho erotického života, nýbrž pro paradoxní pocit samoty uprostřed davu, který Hugovi umožnoval odstup, roli toho, který zkoumá, ale není pohlcen objektem svého zkoumání. A tak Hugo nemíval pocit animálního vzrušení, když se mu o obličej otíraly zadnice polonahých tanečnic zavěšených na hladkou kovovou tyč na pódiu. Měl spíše závratný pocit nepřítomnosti, s níž dokázal jaksi neosobně prožívat své vzrušení.

Mohli bychom říci, že Hugo nebyl otrokem stydlivosti, nýbrž služebníkem odcizenosti. A tak je ku podivu, jak báječně a šťastně probíhalo jeho manželství s Klárou. Jejich milování bylo přirozené a vášnivé. Jejich záliby byly podobné. Jejich společný život probíhal spokojeně a byl zdrojem závisti mnoha jejich společných známých se selhávajícími manželstvými. Jenže pod tím vším neustále lehce rezonovala Hugova touha být sám uprostřed ostatních, být oddělen a spojen zároveň. A tak aby si ukradl trochu času sám pro sebe, zvykl si Hugo nejít spát společně s Klárou, ale trávit několik hodin po půlnoci na chatu. Proto iniciovával milování hned po večeři, aby nebyl nucen ke společnému uléhání po večerním filmu. Klára si to naivně vykládala jako nový příval vášně do jejich vztahu, aniž by tušila, že Hugo se jí stává nevěrným. Jeho prvotní nevěra ale nebyla nevěrou ze sexuální touhy, ale nevěrou se samotou. Zatímco Hugovy nepravidelné návštěvy strip klubů byly ve své podstatě nevinné, jeho návštěvy chatu byly prvním krokem na cestě bez návratu.

Jak Klára věděla, Hugo nejprve opravdu chatoval v místnostech, která se zabývala obecně intelektuálskými tématy. Jednou v noci jej ale naprosto přirozeně napadlo, že zkusí některou z erotických chatovacích místností. Bylo to trochu z únavy a z nudy, trochu ze zvědavosti. Zatímco internet stál za renezancí pornografie, figuroval chat jako obrození pro kmenovou mentalitu lidské mysli. Internet – průvodce lidského studu. Chat – kmenové bubny asociální společnosti. Hugo byl v erotických místnostech nejprve pasivní. Nevěděl, co by řekl. Flirtování nebylo jeho silnou stránkou ani v reálném životě a jak zjistil, nebylo o mnoho jednodušší ve světě virtuálním. V popůlnočních hodinách Huga v erotických místnostech nepřekvapovala vulgárnost nebo explicitnost, nýbrž relativní nenápaditost. Jak střídal během nocí nejrůznější místnosti, nakonec zakotvil v „Sex a vášně“. Nebylo to snad pro vyjmečnost probíraných témat nebo pro jedinečnost návštěvníků místnosti. Bylo to kvůli Llauře.

Llaura byl nick jedné ženy, která se ukázala rozumět nejenom Hugovým sexuálním fantasiím, ale hlavně jeho paradoxní touze být sám uprostřed ostaních. Vypadalo to, že Llaura zažívá naprosto podobné pocity. A abychom byli ještě banálnější: Hugo začal věřit, že Llaura je jeho spřízněná duše, jeho „soul mate“. (Ach ano, jak rádi podléháme vlastním představám). A tak po několika měsících setkávání v Sexu a vášních a po vzájemných výměnách digitálních fotografií, došlo k setkání Huga a Llaury v Drážďanech. Hugo jel do krásného německého města na konferenci a Llaura tam za ním přijela z Berlína. První schůzka mezi Hugem a Llaurou, z níž se vyklubala Katarina, byla překvapivě cudná, především uvážíme-li, že oba byli pravidelnými účastníky Sexu a vášně. Druhý den se ale spolu sešli znova, aby ukončili noc milováním v pokoji Hugova hotelu s okny nad Labem. Hugo ani nechtěl uvěřit tomu, jak snadno dokáže být Kláře nevěrný.

Ale stejně jako dokázal uvěřit, že Katarina je jeho spřízněná duše, přesvědčil se nakonec, že jeho nevěra je ku prospěchu všech zůčastněných. Přesto když se spolu po čtyřech dnech rozloučili, nemohl by ani Hugo nebo Katarina říci, že se znají lépe než před tím. Pouze si teď dokázalii dosadit za fotografie a rozhovory šeptaným mimo sklo na chatu také chuť a vůni toho druhého. Když se spolu v Drážďanech loučili před katedrálou Frauenkirche, Hugo řekl: „Někoho mi velmi připomínáš. Jen nevím koho.“ My to ale už víme.

Katarině zpočátku nevadilo, že je Hugo ženatý. Brala svůj nový románek jako něco, co jí těší, ale z co může odejít stejně snadno jako to přišlo. Až teprve když spolu začali probírat svoji minulost, uvědomila si, že ji něco k Hugovi pojí. Nebyla to schopnost mluvit česky nebo skutečnost, že její rodiče jsou čeští imigranti žijící v Německu. Bylo to něco nevyslovitelného, něco co jen svou intuicí tušila, ale nedokázala to popsat.

Ptáte se, kdy a jak Hugo zjistil, že Katarina alias Llaura je nevlastní sestra jeho ženy Kláry? Bylo to krátce před tím než se Hugo rozhodl, že svou ženu nadobro opustí. Hugo v té době doslova bydlel ve své kanceláři v akademii a večery trávil soukromým šeptáním s Llaurou v Sex a vášeň, kde se scházeli spíše ze sentimentálních důvodů. Zrovna probírali svoje poslední setkání v Praze, kde se poblázněně rozhodli, že chtějí žít spolu. Jak vzpomínali na svá vzájemná setkání během posledního roku, načali hovořit o svých rodičích.

A netrvalo dlouho a Katarina i Hugo pochopili, že jsou aktéry tragikomické situace, herci ve zcela nepravděpodobné, o to však bolestivější hře. Během prudké chatovací výměny v česko-němčině bez interpunkce vyšla najevo identita obou sester a já nevím, zda mě více dojímá šokovaný výraz Huga nevěřícně kroutícího hlavou v ústavu analytické chemie nebo zamračené čelo Katariny v její berlínské garzonce.

Umělci hledají originalitu, aby upoutali a aby vynikli nad ostatní umělce, aby se odlišili. Být umělcem znamená opájet se vlastní vyjmečností. Ironické je, že touha umělců po originalitě se ve své základní motivaci vůbec neliší od motivací lidí netvořících umění. A tak jak přibývá na planetě Zemi lidí, ubývá přímou úměrou možností být originální. Tím spíše, když je veřejný prostor přístupný díky nejnovějším médiím každému a neustále. Paradoxně k očekávání však nová media založená na propojování počítačů také rozpoutávají obrovskou vlnu formální a obsahové originality.

Narážím zde na skutečnost, že trojuhelník Kláry, Llaury a Huga by nebyl rýsovatelný stejným způsobem ani v dopisech, ani po telefonu, natož při společném fyzickém setkání všech tří učastníků. Jeho rýsování by mělo naprosto jiný rytmus a formu a ústilo by útvar, který jsme byli zvyklí nalézat po staletí. Zato komunikace po chatu umožnila, aby šokující, oslnivé shledání dvou nevlastních sester jako sokyň v lásce proběhlo v dobře časovaných výměnách, oddělovaných rychlostí s níž si sestry na monitor posílaly své odpovědi. Dopisy by pro takové výměny byly příliš pomalé, telefon by neumožňoval současnou komunikaci tří stran a společné setkání v jednom místě časoprostoru bylo viděno v literatuře už tolikráte.

A proto také velmi lituji, že vám nemohu všechny tyto originální výměny zprostředkovat, protože historie chatovacích místností – jak jistě víte - se narozdíl od záznamů sítě Facebook neuchovávají. Útěchou nechť nám tedy je, že alespoň společně nahlédneme do posledních mě známých osudů Kláry Nechanické po jejím opuštění Facebooku a Čech.

Klára odjížděla do Francie se svým pěveckým sborem v mnohem horším stavu, než si kdokoliv z jejich přátel a bližních uměl představit. Cestou přes Německo její hluboký žal, její temnou melancholii, krátce proťal záblesk vůle vystoupit z autobusu, odjet na vlastní pěst do vzdáleného Berlína, najít tam nějak svou nevlastní sestru a uštědřit jí nejeden políček. Avšak stejně rychle jako tento impulz vzešel, byl opět zastřen duševní bolestí, rezignací a neštěstím.

První konzert měl sbor v Paříži. A Klára se pochopitelně domnívala, že nebude schopná podat patřičný výkon. Bála se, že její soprán bude znít jako nenaolejovaná vrátka. Síla hudby, moc velkých melodií ji však opět překvapila. V exhaltickém opojení čtvrté věty Beethovenovy deváté symfonie Klára nejen na chvíli setřásla svoji trýzeň, ale i selhala rozeznat ironii danou zpěvem „Ódy na radost“ v době, kdy často uvažovala o sebevraždě.

Druhou zastávkou sboru byl burgundský Avallon. Skupina v malebném středověkém městečku měla odzpívat dva večery v chrámu svatého Lazara. Po příjezdu do Avallonu Klára shledala, že včerejší opojení energickým, optimistickým Beethovenem jí dnes už vůbec nepomáhá, ba jen zvýrazňuje její současnou osobní tragédii. Naprostno netknutá krásou města Klára cítila, že se nachází v nejhlubším místě své melancholie.

To místo ale nebylo tam, kde se od kamenitého dna znovu odrazíme ke hladině. Bylo to místo, kde se nadnášíme jenom kousek od pevného dna, v naprosté temnotě naplněné tisíci jehlami trýznivých pocitů a opakujících se myšlenek. V tomto bodě nezbývá naděje. V tomto bodě jsme uvězněni sebetrýzní v buojanci, která ekvilibruje naší mysl pouze s utrpením a neumožňuje nám odrazit se ode dna nebo jednoduše vyplout na hladinu. Z pohledu klinické psychiatrie je to paradoxně bod určité rovnováhy v mysli, která je od rovnováhy tak daleko. Je to bod, z nějž je k sebevraždě úplně nejblíže. A právě v tomto bodě poprvé Klára pochopila, že její sucidální myšlenky nejsou pouze příznakem reaktivní deprese, ale zcela vědomně přijatým východiskem.

Klára se proto dopoledne sebrala a ještě než se sbor vydal na krátkou zkoušku do svatého Lazara, beze slov zmizela z hotelu. Nějakou dobu bezmyšlenkovitě bloumala širokými, kamennými ulicemi gotického Avallonu a přemýšlela, jak se zprovodit ze světa. V tomto ponurém, zato chladnokrevném, analytickém uvažovaní musela vyloučit možnost otravy nebo střelné zbraně. Jednoduše proto, že k nim neměla přístup.

Brzy pochopila, že zabít se dokáže jedině s pomocí přírodních sil. První jí napadla gravitace. Skok z nějakého vysokého místa se zdál jako dobrá volba. Jenže Avallonské mosty přes říčku Cousin jsou nevhodně nízké. A tak Klára usedla v městském parku a přemýšlela nad tím, jaké jsou její další možnosti. Kdybych tehdy prošel okolo ní, nebyl bych vůbec schopen odhadnout, že tato krásná žena seriózně kontempluje nad svou sebevraždou. Zaujala by mě pouze jako skleslá žena v parku, která si dává odpolední pauzu.

Lidská neschopnost odhadnout duševní stav druhých je tak nejenom tragédií našeho údělu, ale i příčinou mnohého utrpení. Kdybychom viděli Kláru v parku se zlomenou nohou, hned bychom poznali, že trpí a nejspíše bychom se jí snažili pomoci. Avšak utrpení způsobované nejstrašnější duševní bolestí, nejzrádnější nemocí mysli, nejsme sto u Kláry rozeznat. A to navzdory tomu, že neurochemický podklad obou bolestí je tak překvapivě podobný. A tak v avallonské parku Kláře nepomůžeme. Proto je Klára ponechána své bolesti, selhání nejklíčovější evoluční síly – síly žít a přežít. Proto se Klára po chvíli sebere a pomalu kráčí k železniční stanici. Rozhodla se totiž skočit pod vlak.

Jenže k tomu se Klára neodhodlá. Představa toho, jak je zmítána mezi pražci a nápravami vagónů jí vyděsí. Klára se bojí, že by nemusela být vlakem ihned usmrcena a tak by k bolesti své mysli ještě mohla přidat posledních pár agonických chvil bolesti fyzické. Ale Klára nechce trpět. Klára chce přece trpění učinit konec. A tak žíznivá a hladová, plná zoufalství bezcílně bloudí na sever od Avalonu mezi krásnými vinicemi, políčky a lesíky, aby se západem slunce dorazila k velké dálnici, která spojuje Paříž s Dijonem.

Klára má mysl zastřenou únavou, žízní, výčitkami, sebeobviňováním a nekončící bolestí nad ztrátou Huga. Přeleze zatravěnou zátarasu dálnice a jak pod sebou pozoruje uhánějící auta, vrátí se k ní nápad nechat se rozdrtit. Nějakou dobu jde po krajnici dálnice a každou chvíli zápasí s nutkáním vrhnout se pod kola svištících aut. Ale nakonec nenachází odvahu. Ne snad proto, že auta jsou příliš rychlá, ale proto, že ve svém stavu naprostého zoufalství nedokáže nalézt tu poslední nezbytnou dávku vůle vrhnout se pod kola.

Jak se vleče podél dálnice, vidí nad ní náhle osvětlenou směrovou tabuli s nápisem Dijon. Z pro sebe nevysvětlitelných důvodů se rozhodne, že začne stopovat, že odjede do Dijonu (což nedává smysl nejen jí, ale i dramaturgicky). Ale nikdo jí nezastavuje. Proto se na nejbližším sjezdu vydá směrem z dálnice. Po chvíli chůze se ocitne ve skoro úplné tmě. Tma v její mysli se smíchává s tmou okolo ní do elixíru smrti a Klára jím opilá se definitivně rozhoduje, že tady a teď se nechá zabít. Tady nepotřebuje ani špetku vůle vrhnout se pod kola jako na dálnici. Tady si stačí jen sednout na asfalt silnice, nastavit záda a čekat ve tmě na smrt.

A v této chvíli naprostého zoufalství, v této chvíli naprosté lhostejnosti k životu druhých, které svým činem ohrožuje, Klára probořuje pátou zeď a stává se nástrojem pokusu o autorskou originalitu. Cestuje nejen časoprostorem z jednadvacátého století do osmdesátých let století dvacátého, nýbrž z jednoho textu do druhého. Nechápete? Pochopíte.

První auto ji mine zprava. Skřípění brzd, náraz do škarpy. Tlaková vlna od druhého auta ji srazí k zemi. Auto ji mihne jen o pár centimetrů. Následuje náraz a strašný křik bolesti poraněných. Klára se zvedá. První auto je v plamenech. Druhé je plné nářku. Klára se chytí hrůzou za vlasy. Pak ruce vzpaží nad sebe se zaťatýma pěstma. Slavný spisovatel Milan Kundera si tohle její gesto mylně vyloží jako gesto moci nebo pomsty. Klára ale jen cítí ještě větší bolest a výčitky, naprosté zoufalství a hanbu. A pak se objeví auto třetí.

Klára chce před ním uskočit, ale neví na kterou stranu. Následuje hlasité skřípění brzd. Auto kolem ní znovu těsně projede a narazí do škarpy s ohlušujícím nárazem. Klára se rozkřičí hrůzou. V tomhle třetím autě se právě smrtelně poranila žena narozená z gesta staré plavkyně, Agnes, literární hrdinka Kunderova románu Nesmrtelnost, zmínkou o níž začínala tato povídka.

Byl bych rád, kdybych Vám dokázal dopovědět, co se s Klárou stalo potom. Sám to ale netuším. Jediné, co vím je, že Milan Kundera ji nechal na stránce 255 svého románu doběhnout zpátky k dálnici a zavolat otamtud z nouzového telefonu. Potom se mi už Klára ztrácí z dohledu, už mi nepatří, zběhla se mi do literárního světa stárnoucího génia.

Mohl bych Vám snad nedopovězený příběh Kláry vynahradit povídáním o Hugovi a Katarině. Jenže Olympané za mnou poslali Melpomene, můzu tragédie, s rozhodnutím, že jedna jedna zteč na pátou zeď na tuhle povídku stačí a čtenáři, že prý jsou už beztak unavení. A tak mi nezbývá než jen nabídnout následující řešení. Zapiště se na síť Facebook, pokud tam už nejste, a poohlédněte se po Hugovi Themaerovi. Snadno ho najdete. Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, jeho bratr Richard vlastní architektonické studio Markýz (ano, to z povídky Jablka) a mezi přáteli bude mít nějakou Katarinu Kazanski (ano, je to sestra Kazanskiho z Labdakuse před Thébami).