Konec světa

Konec světa

To ráno nevyjely spoje a když náhodou nějaké vyjely, bylo jich žalostně málo. Zkrátka, řidiček autobusů, řidiček tramvají, řidiček metra, řidiček vlaků, ba i pilotek letadel  (i když, ta pravda, nevyjíždí), bylo žalostně málo. Snad jen automobilová doprava byla na tom lépe, ale v ní zase nastal kolaps, protože ty ženy, co normálně ráno se svými automobily vyjížděly, dnes prostě většinou nevyjely. Zkrátka jenom vyly, či spíše lkaly, případně štkaly, či lomily rukama, to podle stupně nasazení ve vztahu.

To ráno totiž ženy, které měl nějaký protějšek, tak s ním marně lomcovaly, aby vstal. Některé ze zvyku jen tak do toho svého drcly, některé dloubly, některé zavrčely a některé dokonce své protějšky líbaly. Některé zase zjistily, že se ten jejich vůbec nenachází na lůžku.

Nestalo se nic, prostě nic, byli mrtví, studení a kdyby to nebylo tak zprofanované, napsala bych cosi o psích čumácích.

Tak trochu by se to podobalo slavnému polskému filmu Sexmise, kde žily jen samé ženy, kdyby to nebylo tak žalostné. A navíc při tom ti muži nevypadali nějak tragicky, tedy alespoň ti, co spali doma v postelích, či se nacházeli v poloze, která umožňovala pokojné usnutí a neprobuzení se.

Protože, když najdete ráno vedle sebe někoho, kdo je jak psí čumák, nejdříve zpanikaříte a pak začnete jednat. Začnete volat záchranku, hasiče, polici a jiné různé složky a očekáváte pomoc. Jenže ony byly linky nějak zavařené, či co, i ty mobilní, na čísle *88, se nejdříve ozval mužský hlas, ale po chvilce bylo jasné, že se jedná o automatický záznam, pak se někomu podařilo spojit s operátorem (byla to žena), ale z přerývané řeči bylo možné vyrozumět pouze dvě slova: katastrofa a CNN.

Paní Nováková třesoucí se rukou vzala ovladač od televize a snažila se najít zmiňovaný kanál, nevěděla sice, k čemu jí to bude, poněvadž anglicky rozuměla akorát slovu biftek, ale o to teď nešlo.

A jak tak roztřeseně vyhledávala zmiňovaný kanál, přepnula na stanici ABC, kde právě zpravodajka Christianne Amanpour, vysvětlovala situaci v Afghánistánu. Angličtiny potřeba nebylo. Jenom Novákové maně projelo hlavou, že tuhle paní vídávala kdysi v souvislostech s Perským zálivem, protože to bylo v roce 1991 a  Pepíčkovi byl rok a měl 4 zuby. Blesklo jí hlavou, že by mu měla zavolat, ale tak nějak instinktivně tušila, že to nemá smysl. Zároveň jí ovšem blesklo hlavou i to, že Lucie Borytová bude bez Raye Korantenga jako hrnec bez pokličky a zastyděla se.

To ráno se nedozírné škody zkrátka ještě nevyčíslovaly.

Takže, spousta žen, které byly kuřačky, vyšly 21. prosince roku 2012 na balkóny a třesoucíma rukama si zapálily cigarety. A ty ženy, co nekouřily, tak tam vylezly taky. A jelikož bylo řekněme kolem páté ranní, prvními vlaštovkami byly ženy dělníků, možná, že i rolníků, pokud tuto problematiku rozvineme i do oblastí, kde lišky dávají dobrou noc.

Balkóny ve větších městech se podobaly tak trochu signálům z hvězd, ze kterých se sem tam navíc kouřilo.

Nováková přes balkón horečně vysvětlovala Opičkové, co se stalo s jejím starým a naopak. Postupně se přidávaly další.

Na chodbách paneláků  to bylo jako v úle a všem těm vdovám a pozůstalým, sice zbyly oči pro pláč, ale vzhledem k vymoženostem moderní techniky, všem těm ženám bylo nad slunce jasné, že Mayský kalendář nelze podceňovat a že bitva o trubce právě začíná.

Pozn.

Spisovatelka záměrně použila několik omšelých slovních spojení, jako například: psí čumák, hrnec bez pokličky, lišky dávající dobrou noc a jasné slunce. Spisovatelka tak neučinila z nedostatku fantazie, ale proto, že se jí nechtělo nic vymýšlet a je líná jako veš.