Střep

Kalichu plný moku, bez odporu, smáčíš rty.

Kovový, cínový? Zlehka stéká, cítíš chuť na patře vlhkém.

Bez vzlyku stojící, ladně se rozstříkne, libuješ si smyslné chuti.

Krvácí z puklinky, splyne s objemem, opilče!

Jak jen pohledět na kalich, jehož tělo je rozkřehlé, mrazem zlámané?

Kalichu, ty tyčící se stožáre, objímajíc kopuli prázdnoty.

Kalichu, ty skvostný tulipáne, krčícíc se v závojích bezelstnosti.

Kalichu, ty strome bez koruny, jak režnou nití useknutý.

Kalichu, ty neochvějně věřící v milost a touhu být tím, čím jest maličkost pro celý svět..

..vším.