Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ kostela postel bez těla
02. 02. 2012
2
13
1213
Autor
J.Alka
v kostele... (pozor, pššt - TOP! - tuze odporná poezie)
Kosti pocti v hrdosti
(pocitu marnosti - to je fuk!)
(svíček je dosti - hříchů tě zprostí)
pak se posti z radosti
(nebo bezradnosti)
řádně pukni lítostí
(nad vlastní lidskostí...)
nu a potom už jen vzhůru
(dolů)
k nebeskému kůru ! Amen Bože.
(Vole... Zas mám asi... asi trochu noční můru.)
13 názorů
"
řádně pukni lítostí
(nad vlastní lidskostí...)
"
už jen pro toto =D
*t
děkuju :) snad se jednou dopracuju k něčemu, co bude příjemnější číst :)
nojo:) vždyť je to taky člověk.. opravdu ráda bych psala hezké a milé texty, ale zatím se mi to nedaří... přijdou mi u mě tak nějak naivní a nezajímavé, někdy dokonce vyumělkované.. ale děkuju za zastavení i inspiraci:)
jj..rozumím. Zkus třeba napsat dílo, co s tím:-)
tu jeden farář vyhořel a druhej bývalej má už čtyři děti
omg, farář u terapeuta...holt řemeslo
a nebo když se z toho po čase nenápadně stane něco jako útrpná povinnost... pak by mohl ten na kost sedřený pocit možná vypadat nějak takhle...
ale máš pravdu...hlavně když tam ti lidé nejdou z vlastní vůle, ale z povinnosti
skoro nikdy... v kostelech se cítím klidně, někdy trochu vážně, možná smutně... tenhle text vychází spíš z pocitu z některých lidí.. když přemítám, jak se asi cítí, vyjdou z toho takovéhle věci
právě proto jsem ho publikovala... a přehnala do krajnosti v tomhle experimentu... ve mě samotné vyvolává odpor (proto i to upozornění na začátku)