Lázeň

Kam sahají meze, o nichž vím,

když napřahuji ruce a trhám šaty.

Moje poznání a tvůj odpor!

A to je problém, jemuž se oddáváme,

který nás chutná v nejskvělejší noci

                                   s velkým strojem hvězd.

Duše bez středu a bez ladění,

přerývej duši silnými pažemi

a potom tichými, pomalými kroky vejdi

a otevře se obzor –

Co od života

než držet zahleděnou,

tu hladinu, v níž se rozpouštíme.