Kapitola 5 - Všichni už to vědí

Všichni už to vědí

Další den jsem přemýšlel, co s tím, co už mám a přitom poslouchal televizi. Zrovna jsem chtěl odejít na oběd, když začaly polední zprávy - u Dolních Věstonic, na břehu střední novomlýnské nádrže, bylo nalezeno tělo novináře Mladé Fronty Alexandra Breichaistola - teď už nebudu mít klid ani čas.

S Elen jsme se dohodli, že já budu čekat na další zprávy. Jestli třeba neřeknou, na čem pracoval. Policajti sice za chvíli asi najdou místo činu, a možná i toho, koho hledám, jenže beze mě mu nic nedokážou - spolupracovat prostě budeme muset, ale ne teď.

Během odpoledne mi zatelefonovala Elen - napadlo ji, že by mohla zavolat na číslo vrahů. Jeden z nich napsal neprozíravě napsal své jméno na zvonek a jelikož byly všechny ostatní dveře popsané, bylo jasné, kdo je vrah. Byl to dobrý krok - na záznamníku byl nahrán vzkaz, že obyvatelé bytu jsou v Tišnově a máme jim zavolat na uvedené číslo - tak jsme se sešli a podívali se do zlatých stránek. Navíc jsme se ve Večernících dozvěděli, že táta prověřoval podivné příjmy ředitele tišnovské papírny, kolem nějž bylo také několik vražd - přirozeně jemu nic nedokázali.

Obě informace byly pro Elen i pro mě jasným podnětem pro cestu do Tišnova, jenom jsem nebyl přesvědčen, jestli tam budeme mít znova takové štěstí, jako jsem měl já tady v Ivančicích a jestli vůbec seženeme nějaké ubytování, ale Elen usoudila, že bude nejspíš hezky, takže si lehneme někde pod širákem - ten nápad se mi sice moc nezamlouval, ale co se dalo dělat. Jo - a o tom ostatním prohlásila, že bych neměl být takový pesimista.