Příběh města

Rozplývající se otyle duše

jen prázdné skořápky bez citu

procházím městem a jen zírám suše

ještě mám krev, oni jsou v exitu

I radost i smích , pláč a bolest vzali

nehali jen prázdné pohledy

vše zbytky života v lidstvu už dodoutnaly

zbyl jsem jen já, jen já a vy

A vy, mí krutí pouliční vrazi

jste nyní mími přáteli

zkroušení, od krve , v okovech a nazí

jste přišli a mysl mou prokleli

Já vím že nejste a přece jste tu cítit 

váš puch mi křiví obličej

do vašich myšlenech chtěl bych se vmísit

a zastavit váš krvavý običej.

A postavím vaše zohavená těla na piedestal násilí

krve a smrti, vyvrhnu vaše vnitřnosti a na zbytky

vašich odporných schránek vypustím

válečné psy jen abych viděl vaše oči

potom, co jsem vám způsobil.