U E.

jako tenká vrstva cukru na koláči

jen matný povlak podél rtů

svědomí není už mne netlačí

jsem jako dítě beze snů

tak tvořím své sny v tomto světě

když na onen mne nepustí

celý můj život jen v jedné větě

teď jak ve filmu vypustí

a ty svou rukou svíráš číše

jenž nám tu kdosi připravil 

nehnutě s bázní zíráš tiše

že o slova jsem tě připravil

o slova něhy, lásky, soucitu

že zůstala jen zlost a žal

odcházíš odtud s klidem, v tichu

abych si svou smrt vychutnal

za všechny ty zrady, úskoky a rány

jenž měl jsem vždycky pro tě dost

tak karty byly nám v životě dány

a já neprosím se o milost