Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLOĎ
12. 02. 2012
0
0
795
Autor
Brohe
Až odpoutáš od břehu loď
od dubového kůlu
ze břehu vedeš ji správně
při prvních peřejích
vymkne se z otěží
strhne ji řeky proud
a nenaděláš nic
Můžeš ji sledovat
po břehu běžet
vrhnout se do proudu
hledajíc otěže v bílé vodě
snažit se zachránit
napravit špatný směr
nemyslet kdo zachrání tebe
polykat zpěněné peřeje
Možná je uchopíš
po hmatu náhodně
bez směru zběsile
uhaáíš ty i loď
můžeš ji pustit a opustit
vyhledat spasení břehu
i zatnout pěst, věřit
snad vlny pominou
Rozcestí kde ale není
cesta ani žádný kříž
dýcháš překotně
máš jenom vteřiny
držet a přitáhnout
pustit a spait se
Tam dole v nížině
je voda klidná a mírná
krajina plná výhledů
azur nebe i slunce
sekundou myšlenek
mihne se celá ta krása
úžasné západy plné barev
poetická rána vonící rosou
lahodné dny sladké noci
jedinou vteřinou myšlenky
všechny tóny zazní
Zdalipak loď dopluje
bez tebe s tebou
dívat se můžeš k milníku
z paluby anebo břehu
vteřina konání rozhodne
okamžik chtění jen jediného
další kroky zavedou tě
zavedou tě
vedou tě...