Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

jsem

09. 01. 2002

1117

Autor

hiero

Jsem

Jsem prázdná nádoba, která čeká na naplnění.

Záťukáte na mě a ozve se dutý zvuk.

Mezi mnou a světem stojí neviditelná ze´d.

Dívám se, ale nevidím,

poslouchám, ale neslyším,

věci mnou procházejí a nezůstává po nich ani stopa.

Necítím, nevnímám,

Nemyslím

Jen jsem

jsem prázdná nádoba, která čeká na naplnění.

jednou ta zeď kolem mě spadne.

budu vidět a slyšet,

budu ovládat své pohyby.

budu cítit, budu myslet a budu se smát.

nevím kdy, možná zítra, možná za týden, možná za rok.

nevím.

teď nemyslím

jsem

no, já to zase psala v době hluboké duševní prázdonty, která trvala asi tři měsíce... řejněme že je to celkem přesné vyjádření pocitů :o) hmm, je třeba hledat, co tě naplní.. aby tě třeba nenaplnilo, o co nestojíš :o)

Neewoa

29. 03. 2003

Dát tip

To mi je také známe...:))..Niečo podobné som písala keď som bola naštvaná na celý svet a hlavne na seba....Len som na seba použila horšie výrazy ako "prázdna nádoba"...:))