Svěrači...

V místních podmínkách, jsme za šílence. Povím vám, co mne ve vašich očích dělá šílencem. Když bych vás na ulici zastavil, oslovil a podal lístek se smajlíkem. Jak by jste reagovaly. Patrně by jste řekli něco jako „Co to je ?“ nebo by jste mne poslali rovnou do hajzlu. Kdybych vám tvrdil, že mluvím s kameny. Patrně by jste vytočili ono číslo a páni s kazajkou svěrací by mne sevřeli. Jsou to takoví sociální svěrači. Svěrači nás svírají a omezují naoko naše možnosti. Ovšem svěrači nás sevřou jen ve chvíli, kdy jim to my sami dovolíme. Naše možnosti jsou neomezené. Ten kdo připustí že není svým pánem, kdo připustí že žijí bytosti, které jsou lepší, hezčí a úctyhodnější. Pakliže připustíme to, že někdo ví lépe co je pro nás dobré, položme si otázku. Jaký smysl má naše žití? Je to otázka, která trápí nejednoho z nás. Ovšem mne ne. Smyslem života je tady a teď. Teď žijme, jelikož život člověka je krátké bliknutí. Záblesk, který co nevidět zmizí. Nevím zda je tohle jen sen, či se mi to doopravdy zdá. J