Osud starce

Srdce starce, studnice zkušeností co nikdo nechce, nervozita, pak nevrlost a agrese Uděl mnohých z nás A to v tom lepším případě

 

Večeři od včera

Pivo,  vždy z večera

Nejeden film znám

K tomu samotu má

 

Starý čtyřicátník,

Dávno tomu co byl mladík

Zjeven napůl Qvasimodo

Zpola zestárly Gigolo

 

Vrásky očí mají

Tvar kolejí

Co v dál uhánějí

A nad čelem se setkají.

 

V nohách sil už není

A začínají tu být jiní

Od chození do přírody

po boj o ženské vnady.

 

Rameno sklesla

Už by neuchopila vesla

Jeho paže je slabá

A chůze vratká

 

Jde předkloněn, záda shrbená

Ta záda bolavá,

Co neohla se kdy měla

Ani pokaždé když děkovala 

 

Oči už nepláčí

Byť smáti se nechtějí

A srdce brzy umíráček dotančí

V šedi betonu, někde na pavlači

 

Je stár ruka zešedlá

Smutně žmoulá

Kus žlutého papíru

Kde pohřební oblek napsán je na míru

 

Mnoho bolu v srdci

Spousty vět co chtěl říci

Příkoří, lásky, vše si nese v ranečku

A někde hluboko tkví vzpomínka na matičku.

 

Jak nudí ho poslední léta

I modlí se ať je už po tom veta.

Kacíř co boha nezná

Od doby co lidi poznal.

 

Chce odejít pryč

I kdyby za oponou nebylo nic

Vždyť na co se má dívat

Nedívá se, nechce plakat

 

Hrdiny dětství pohřbil prach

A dnes civí na stěnách

Grázl, politik a vrah!

A spravedlivý focení je v mundůrech

 

 

 

 

 

 

 

Dávno vzpomínati

Zbytečně stejit se pozdní lítostí

Rád vás uvítá M paní smrti

Se srdcem plným radosti.

 

---