Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro tebe
11. 01. 2002
1
1
990
Autor
Moppy
Já jsem tvůj stín, tvůj maják v moři,
jsem tvoje svíce, která hoří.
Jsem tvůj dech co se na skle sráží,
ochranná ruka, co tě stráží.
Jsem blízkost, kterou s dálkou střídáš,
jsem chleba s medem, který snídáš.
Jsem myšlenka, jsem jarní tání,
jsem host, co vchází bez pozvání.
Jsem stále stejná, ale jiná,
jsem voda, ale s chutí vína.
Jsem růže v květu otevřená,
jsem to co jsem, jsem tvoje žena.
1 názor
a kakra :o), je to moc hezký, ale naráz a na jednoho není toho trochu mnoho?
distribuovaná žena, brrrr to by nebylo vůbec hezký, i když z pohledu teorie řízení je to otázka hodná zamyšlení
To zní strašně komplikovaně. Teorie řízení je hezká věc, ale praxe je pak odlišná. :-))
nezřízeně neřízená, občas i štěpná jako reakce. Ale to odbočujeme od toho co pro něj jsi.
Takže snad na závěr jen - doufej že sdílí tvé pocity