Dveře v poušti

Utíkám
před jedněmi dveřmi
do druhých
tam čekám
až přejde déšť
ze tváří
všech
které jsem za sebou nechal

necháváš se pozvat dál
pohřbím tvou hrdost
a zhasnu

odcházíš s morseovkou
na zádech
a tak jako tvoje oči
včera
budou moje dveře
zavřené

vzdálím se (ti)
sám na svý lodi
na ostrov srdcořezů
cestou ztroskotám
v moři slz
kde jako kry
plavou panenky
líbají hladinu
protože tuší
mou přítomnost

mezi nimi
v dálce uvidím
několik teček a čárek
kdysi mnou vytetovaných

jsi jen kapkou v moři
kterou si schovám
až mi vyschne v ústech
jako živou vodu
kterou budu křísit
všechny malý princezny
které potkám

aby jejich růže mohly kvést