Našel jsem ho

Já ho našel! Jaké je moje štěstí? Obrovské řekl bych.

Nikdo o něm neví, ani moje přítelkyně ne. Dokážu díky němu vytvořit svět lepší. Opravdu je to ono?

Zapsal jsem první jméno, které mě napadlo, byl to bývalý mojí přítelkyně, jméno bylo zapsáno a já se z neklidnou myslí snažil usnout. Podařilo se mi to. Ráno jsem vstal celý rozlámaný a poté šel do školy. Chodil jsem do prvního ročníku na střední. Když jsem přišel do školy šokovala mě zpráva, že bývalý mojí přítelkyně se udusil ve spánku. Dostal jsem panický strach. Co když jsem to udělal já?  Ale to přece není možné, jenom jsem napsal něčí jméno do deníku. Školní hodiny jsem přečkal v napětí a pak jsem rychle došel domů. Vytáhl jsem deník a začal jsem přemýšlet. Došel jsem k názoru, že to mohla být jen náhoda a zapsal jsem si do deníku jméno kluka, který mě na minulý rok na táboře šikanoval. Když jsem příští den projížděl e-mail přišel mi smuteční oznámení o smrti  toho kluka který mě šikanoval! Nemohl jsem tomu uvěřit, opravdu držím v ruce věc, která dokáže ovlivnit život každého člověka! Musel jsem si to okamžitě znovu ověřit, takže jsem napsal jméno, které mě napadlo jako první „Jan Hochi“ ten nejhorší výměnný student jakého mohla naše škola dostat. Nejenom že se mi směje, že neumím španělsky, ale ještě mi říká, že jsem nabubřelý idiot. Taky se tak příštího dne stalo do vany mu spadl IPod v nabíječce a zkratoval. Jsem bůh!