Druhá šance

Přišla půlnoc a on tiše ulehl k spánku,

Možná slzy v očích měl,

Anděl smrti se zjevil v podobě vánku,

Odvést do své říše ho chtěl.

Třásl se strachem,

V žilách měl jed,

Tvář barví se nachem,

Umírá hned.

Anděl ho vede ven ze dveří,

Jeho tělo leží tam stále,

Že je to sen, v to už nevěří,

Sama smrt ho táhne dále.

On zemřít nechce,

Táhne ji zpět,

„Zemřít jde lehce,

pojď se mnou hned!“

Do očí jí nevidí, vždyť nemá žádnou tvář,

Vyzáblá ruka ho pevně drží,

Medový jazyk je vznešený lhář,

A jemu tma hnědé oči náhle mlží.

Smrti se vytrh,

Táhne ji zpět,

Na ni se utrh,

„Tvá slova jsou jed.“

Jen neochotně se zubatá vzdává,

svou oběť musí nechat být,

laskavá síla mu šanci dává,

on dostává druhý dar žít.

Slib si hned dal,

Život si nechá,

On žije dál,

Smrtka pryč spěchá.