Ahojte fšichni, co ste mje dlouho neviděli a stíská se vám, i ti co sem vám ukradená, i ti, co vám furt piju kref, jako nějakí krvelační visavač. Mám toho moc, a aš se prolákne můj poslední průser, (f bance) možná budu mít zaražení nejen prdi, ale i vicháski na PéPé. Tak toho eště musím viužít a udělat jeden rozborek.

Je na nepřímí přání pana šnečka. Von je uznalí človjek, ví, že sem vitížená osoba, tak se přímo neodvážil, jen tak nesmjele naťuknul f komentu. A jelikoš sem uznalá, vím, co se gde šustne a často dokonce o vás vím i to, co sami netušíte, tak sem si řekla, Růženko, di do toho.

Šak si stejně musíš vižehlit tí hrozní vroubkí, co sis nadělala. Tak se neboj, a dej mu to sežrat.

Tadi je báseň:

Lacinej svět

1) Si říkej

co chceš

mně nepomůžeš

i kdybys byl šlechetnej

sebevíc...

2)Třeba jako ta laciná štětka
s kterou jsem se právě vychrápal
Smrděla potem
a podle toho
škrábání v rozkroku
mám ten dojem
že měla filcky


3) Stejně
nejhorší byl při výstřiku
pláč jejího dítěte
Nejspíš mělo hlad
nebo se chtělo
jen pochovat


4) Tfuj
tohle musím zapít něčím ostřejším
Zapadnu do nejbližší putyky
a vožeru se
ale ne jak minule
když jsem to přehnal
a dal málem šanci havranům...

Tak. Báseň je mislím jasná i nebásňomilům. Žádní finesi a jinotaje, jak to básníci maj ve zviku, abi čtenáře potrápili a f duchu se pak chechtaj, diš lidi zaboha nemůžou rozluštit tajenku. Ofšem můžou bít mezi námi i jedinci, kteří bi báseň mohli pochopit špatně. Ot toho, abi se tito nedůftipní osobi naučily poezijí chápat, sem tu já, Růženka.

Tak do toho.

1)      autor má na háku nějakí dobře mínění radi a provokace, páč je mu jasní, že tak zadrbal, že uš mu není pomoci a rádobi zachránci mu pjekně pijou kref. Zvlášť takoví, co se tfáří, že sami sou sfatí. Ti sou nejhorší. To je jasní, že leda prd a vořech, jak říká paní kousalka. Akorát se na ně zatím nic neprovalilo. Fšichni se tváří cnostně a sami mají máslo na hlavě.

2)    Dokonce, povašte, chtěla mu rozdávat moudra nějaká coura. Sám autor říká, že to bila taková ta štětka, co de za pár šupů. To ho nasralo, páč bila nemitá, smrděla potem jak sfiňa a ke fšemu od ni chitil filcki a tí žerou jako lvi. Hrozně to sfjedí. To je takoví simbol, že je atour fakt na dně, co nevidět prodá i počítač a sekne s poezií.  Ale bi moch psát jen tak na různí papírki a číst to za pivo f hospodě. (to je moje rada)

3)    Úplně nejvíc ho ale naštfalo, že zrovna diš bil f nejlepším, stříkal a moch na chfíli zapomenout na sfou mizeriji, začalo plakat dítě tí šlapki. Tak to uš bil vrchol. Von je totiš citliví muž a hnet ho napadlo, že to děcko má možná hlad, anebo se mu něco blbího zdálo a chce pochovat. Človjek fakt nemá žádnou radost ze života!

4)    Řekl si, fujtajbl, taki! No nejsem já vůl? Tak chci si užít a zas nic. Doví, jestli sem se tadi nenakazil. Du se ožrat, jako zvíře, támdle do tí putiki. A jak tak de, říká si, ale tak mohutně jako minule se teda zřídit nemůžu. To bilo hrozní, jak sem málem zhebnul na cestě. Odvezli mje na ÁRO, vipalchovali žaludek a málem sem vipustil duši. Eště se fšichni tfářili, že sem ožralí hovado, přidělávám jim práci a mjel bisem si to pjekně zacálovat. Příště doufají, že zhebnu, neš mje dovezou, nebo skončím na záchitce a budu pjekně solit.

Podle tí poslední strofi (sloki, ale strofi zní líp. To používejte, abi bilo vidět, že se viznáte. Já dicki říkám strofi) vidíme, že autor eště není úplně stracení a záleží mu na životě.

Podle celí básně vidíte, jak dopadne človjek, kterí propadne poezií a začne publikovbat na PéPé, na písmáku, nebo jiním litwebu. Život se mu zhroutí.

Fakt je lepší bít poetikem takzvaně lidovím a tfořit pro štamgasti f různích putikách. Aspoň s toho človjek něco má a není furt vilepení na netu. Taki tam nejsou tak přísní kritici, páč, jednak tomu prdlački rozumí, co je blbí rím, kíč a klišé, druhák, lidi diš sou ožralí, tak sou rozhodně uznalejší.

To radím vám fšem, kteří nechcete zblbnout jako pan šneček, nebo já, Růženka a spousti dalších.

Básnička se mi líbila a dávám čtiři tripi s pjeti.

Binga a pjet tripů mám schovaní pro pana Šfejcárka a podobní esa. Tak nic ve zlím, pane šnečku a vemte si mí radi k srdci.

Piš péro, chlastej uvážlivje a nezblni na ultimo. To vám radí vaše vjerná Růženka.