Depresivní

                                                                               Depresivní

Už mě moc nebaví žít,

když se koukám kolem sebe,

jen tak v klidu snít,

vytvořit si kousek čistého nebe.

Život je tvrdý jako žula,

rozdává většinou jen samé rány,

když nejsi hajzl jsi jen nula,

kdekdo podkope tvé smělé plány.

Hajzlové ti mají vždycky štěstí,

snad i život má je rád,

ty dobráku dostaneš vždy pěstí,

podrazí tě rodina i tvůj kamarád.

Byl snad náš svět stvořený,

jen pro hajzly, lháře či zlodějě?

jsou to časy prostě příšerný,

když vládne zlo a umírá naděje.

Nadějě, že se život změní,

každý dostane napít čistého vína,

jak bláhové to přání, snění,

že někdy smeje se ta špína.

Už mě moc nebaví žít,

a uspokojovat se zkaženým vínem,

už mě moc nebaví žít,

zemříti a probudit se ve světě jiném.