Romantika ve dvou

Miláčku, vždycky jsi tak krásně líbal. Vývar z tvého jazyka je to nejlepší, co jsem kdy jedla. Jsi výborný. Ale ten tvůj prázdný výraz, ten je pořád stejný. I přesto, že teď tvé oční bulvy špiní kulečníkový stůl ; nebylo rozumné s nimi hrát biliár. Ale za tu legraci to přece stálo, drahý, tak už jsme se dlouho nenasmáli. 
Ale ted už pojď, čekám tu na tebe. Dost bylo legrace, toužím po tobě. Čekám tu na tebe, já - tvá něžná láska, oblečená jen do svých andělských křídel. Proč tu už nejsi? Motá se ti pod nohy ostnatý drát, co máš omotaný kolem těla? A proč jsi mi něco neřekl, broučku? Už ho běžím utáhnout. Vždycky tu budu pro tebe.
 Nemůžu se dočkat, až mě pevně chytíš a projevíš mi svou lásku. Nemůžu se dočat, až budeme odnášeni do jiného světa; já slastí, kterou mi dopřeješ a ty žhavým popelem, jež bude spalovat Tvé tělo.
Tvé zapálené prsty rozestavěné po místnotsi přidávají romantické atmosféře na síle, tvá rozvěšená střeva tvoří baldachýn, pod kterým se schováváme před světem.
Na, napij se, jen uspokojme všechny své smysly. Chutná to lépe než nejlepší víno. Mám úžasného muže s tou nejlepší krví na světě. Přikusujeme tvé rty a je nám krásně.
No tak už pojď, vem si mě. Jsem jenom tvá. Lásko, dej jen pozor na má křídla. Miluji tě. Tak ať mi neublížíš...