Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHluboká pravda o ničem kapitola 4
Autor
Kocour
Basa stála s hlavním projektantem mimoprostorových tunelů nad hromadou plánů a rozhodně vrtěla hlavou. Projektant vypadal na zhroucení a vehementně rozhazoval rukama. Basa však stála klidně a jenom vrtěla hla
vou.\"Paní Baso, vždyť těma dveřma stejně vypouštíte vodu po záplavách.\"
\"To je sice pravda, ale v hospodě pak zbude děsnej bordel a já se těšila, že to přestane a vy po mě teďka chcete, abych to zase uklízela. Tak to teda ne!\"
\"No ale ty vaše dveře vedou přímo do díry Třináctýho v pátek a ta těsně sousedí s Pýthovou galaxií. Tak, že ať nad tím přemítám, jak nad tím přemítám, je to pořád nejlevnější návrh a ...\"
\"Pro vás!\" Nenechala jej domluvit Basa. \"A já to tady budu uklízet!\"
\"Vždyť tady uklízíte po každejch záplavách?\" Divil se upřímně projektant.
\"Ale už nechci!\" Vykřikla zoufale Basa.
Projektant zděšeně nadskočil. \"No...Hmm...Víte...\" Začal opatrně.\"Ono...By...Hmm...By...Hmm...To...Hmm...Šlo,šlo... asi vyřešit.\"
\"No vždyť to povídám!\" Řekla vzpurně Basa. \"Veďte ten tunel jinudy!\"
\"Né! To né!\" Bránil se rychle projektant. \"My vám tady po záplavách uklidíme a ještě objednáme hospodu na večírek Přeživších.\" Dopověděl v blesku projektant , aby zachránil situaci.
Basa se dlouze zamyslela: \"No...Hmmuuumpfff...\"
Hergot s Fagotem seděli v kabině laserové sbíječky a spokojeně odstřelovali prostor před sebou. Už jim zbývalo jenom pár světelných let, což v mimoprostoru znamená vzdálenost co by kamenem dohodil. Fagot se blaženě zavrtěl. Už se těšil, jak si po práci zajde na pivko pak do sprchy a pak do hajan, aby se vyspal na přicházející víkend.
\"To zas budou dva roky bezvadnýho života,\" pronesl jakoby mimochodem. Hergot, který tuto hru znal se jen lehce pousmál. Tedy hra. Fagot po každým víkendu tvrdil, že prožil nejúžasnější dva roky svého života. Nikdo mu to samozřejmě nevěřil, protože jak spočítali, kdyby každý víkend prožil dva roky života byl by teď 2864 let stár a na to očividně nevypadal. Ačkoli na druhou stranu, když Fagot vyprávěl své zážitky z víkendu, tak je musel povídat na pokračování a nezřídka to trvalo několik týdnů, takže docházelo ke zpoždění a míchání zážitků s následujícími víkendy. Tím pádem nikdo už nevěděl o kterém víkendu Fagot hovoří. Občas se někdo poku
sil zjistit, o jakém víkendu Fagot mluví. Takové rozhovory končily tazatelovou pracovní neschopností z důvodu duševního vypětí. Hergot tuto situaci taky párkrát zažil a tak se teď nenechal vyvést z míry a jen lehce přikyvoval.\"Povidám!\" Vytrhl jej z bezmy
šlenkovitého přikyvování Fagotův silnější hlas. \"Proč vlastně spojujeme Třináctýho v pátek s Pýtovkou?\"\"Aby měla kudy vodtíkat voda.\" Odpověděl Hergot.
\"To nestačí nechat ji odtéct do díry Třináctýho...?\"
\"Asi ne.\"
\"Vždyť v tej ďouře stejně všechn
o zmizí...\"\"Ale někde asi ústí a na druhý straně nejsou rádi, když jim tam teče voda.\"
\"Hmmm...a...jak to můžem vědět, když nikdo neví kde díra ústí?\"
\"Že to nevíš ty, tak to neznamená, že to neví nikdo. Možná že naši diplomati navázali s druhou stranou styky na nejvyšší úrovni.\"
\"To by vo tým napsali něco v novinách, ne?\"
\"Třeba jsou to tajný jednání.\" Ve skutečnosti opravdu nikdo nevěděl kde díra Pátek třináctýho ústí. Existovalo jenom podezření, které se mělo potvrdit, o čemž ale také neměl ni
kdo ani tušení.Na přístrojové desce zazvonil telefon. Fagot se po něm líně natáhl.
\"Nějakej nástroj porušil silové pole a řítí se do díry Třináctýho...!\" Ozvalo se poplašeně ze sluchátka. Hergot s Fagotem se na sebe překvapeně podívali. Za zády se ji
m ozvalo táhlé \"ááááááááááááááááááááá.....ch...splaf\"\"Už je tam.\" Odpověděl Fagot klidně do sluchátka.
\"Tak vrtejte dál.\" Odpovědělo sluchátko.
Hergot s Fagotem se na sebe podívali, pokrčili rameny a věnovali se dál své práci tj. odstraňovat prostor před sebou. Chvíli vrtali mlčky a každý si po svém dumali, kde asi ten chudák skončil. \"Ááááááááárrrrrrggrrrrrrrrrrr...splaf\" ozvalo se jim za zády. Na palubovce zadrnčel telefon. Fagot po něm šáhl.
\"Je tam. Už to bude všechno?\"
\"Jo!\" Odpovědělo sluc
hátko.
Hospodin si se zájmem prohlížel nové přírustky do jeho galaxie. Docela se mu zamlouvali. Musel ústav pro výzkum DNA pochválit. Hlavně ho těšilo, že dali na jeho rady a použili jeho samotného jako předlohu. Nikdo si netroufal říct , že výsledný vzhled nových přírůstků je jen jedna z mnohých chyb, jenž pokus doprovázely.
\"No skvělé....Hmmm....Opravdu skvělé...Ty ladné křivky...Hmmm....To se jim povedlo....\" Pobrukoval si spokojeně pořád dokolečka. Měl skvělou náladu. Kazilo mu ji jenom pomyšlení, že když ty dva nový vypustí dolů na zem, tak je něco dříve nebo později sežere, pokud je na život na zemi důkladně nepřipraví. Zachmuřeně dumal jak to zařídit, ale přitom si pořád do kolečka spokojeně pobrukoval jak je to skvělé. Pak dostal nápad.
\"J
á vás na chvíli vypustím na svou zahradu, kterou si hlídám. Tam budete v bezpečí a můžete přes plot koukat jak to ve světě chodí. A až něco okoukáte, tak to zkusíme.\"