Imaginace

 

Imaginace I        

Když k ní vešel, přivítala ho obrovská vstupní hala s vysokým stropem.

„Tady by se dobře jezdilo na kolečkových bruslích nebo hrálo vodní pólo“, pomyslel si. Stoupnul na rohožku, vylil si vodu z bot a díval se se zájmem na barevné ryby, co si tu plavaly po podlaze. Připadal si jako na ostrově v předalekém oceáně a díval se do dálky na obzor, zda  tam nepluje nějaká loď, které by mohl, kdyby se přiblížila,  zamávat.

Nabral si vodu do dlaně a ochutnal, byla opravdu slaná.  Po chvíli dostal hlad a začalo mu vadit, že ostrov na kterém se právě octnul, je tak malý.  Z této úvahy jej vyrušil mohutný pohyb ve vodní mase. Podíval se na hladinu a čekal, kdy se ta ryba vynoří. Po chvíli čekání uviděl obrovské vzdouvající se bubliny a mořskou pěnu. Trochu se vylekal.

Na hladině se objevila stařecká hlava, která mu popřála dobrého dne a pozvala ho dál.

 

 

Imaginace II

„Ahoj Jeňulo, nevíš kdo tady rozbombardoval  celej obejvák“.

„Nevím, ale viděl jsem tu neznámýho kovboje, byl úplně nahej a nějaký holky se mu smály.“

„A nebyly to holky od vás ze třídy?“

„Ne, nebyly, byly úplně cizí.“

„Nelžeš? Já jenom, že jsem tu našel vizitku s iniciálem F, f jako, vždyť víš kdo. Pamatuješ? Fandor měl to efko přece vypálený na hrudi“.

„Ne, ne, ten kovboj nebyl plešatej, měl dlouhý vlasy, jako mušketýři. Ale tati, teď nemá cenu hledat viníka, kterej to tady tak rozházel, rychle se připrav přesně za tři minuty začíná invaze spojenců na pláži Omaha v Normandii. Začíná Den D. Tak skrč se rychle, nevidíš to kulometný hnízdo nahoře na útesu?“

„Ta,ta,ta, trrrrrrrr,trrrrrrrrrrr, áááááh“, schytal jsem to, nech mě tu ležet  a slib mi, že helmu z hlavy nikdy nesundáš! Ne nevolej doktora, je to křížová palba, vždyť víš, že střílí i po zdravotnících. Vzpomínáš si, jak to bylo v Tunisku, ne? Ihned se spoj s kanadskými rangers a dejte jim co proto. Počkej ten samopal mi tu nech, neboj, nedostanou mě lacino. Tak běž synu, běž“.

„To nemá cenu, já chci , abys byl ještě chvíli živej, tati, tati, táááááttttííííííííí“.

 

Imaginace III

Byl jich bezpočet. Jedna hořící žirafa za druhou pobíhaly po našem náměstí.  Za nimi si to jel na segway vysoký hubeňour s dlouhými zakroucenými kníry, na kterých se promenádovali artisté na visuté hrazdě. Vše pozoroval pán z balkónu kubistického hotelu a procházející lidé otočení k němu začali křičet:

„To je Švankmajer, to je Švankmajer !“

Poznaný Jan začal z balkónu také hulákat, ale ne na hlouček lidí pod ním, nýbrž na projíždějícího muže:

        „Ahoj Salvádore, jak ti dupou králící ?“

       a on na něj:

       „Tak ty jsi mě poznal“

        a on na něj:

„No jistě, ale nejdříve jsem si tě spletl s Ježíšem Kristem, ale pak mi došlo, že ten neumí jezdit na segway. Salvádore, mám tě rád, to i pro tebe se kamarádím s imaginací!“

„I já jsem rád, že jsi na světě, mám doma tvůj portrét a každé ráno na něj střílím ze záchodové mísy vzduchovkou, už nejsi k poznání, máš mozek rozstřílený na cíprcampr. Nevadí ti, že jsem k tobě až do této míry upřímný?“.

„Né, nevadí!“

 

Na náměstí pomalu přijížděly hasičské vozy a z nich vyskakovali muži v bílých helmách. Žirafy se začaly chovat nesvobodně a posmutněle se zastavovaly.

Když to Salvádor spatřil zamával směrem k balkónu na pozdrav, předklonil se a ujížděl rychle k nim. Ze svého zlatého kufříku vyňal olejové barvy a počal je míchat. Nervózně pokukoval po hasičích, kteří začali provádět svůj nacvičený útok a čelenkou si stáhl vlasy padající mu do čela.

Konečně měl namícháno dle svých představ a pokynul žirafám. Ty k němu jedna po druhé přicházely a on jim všem postupně domaloval křídla a ještě více plamenů. Sám se vznesl také pomocí křídel. Křídel která mu vyrůstala atypicky z prsou, poněvadž neměl sebou tak dlouhý štětec, kterým by si mohl domalovat křídla tak, jak obvykle bývají rostlá.

Když to zřel Jan, začal na balkóně tleskat a k němu se postupně přidávali ostatní lidé, kteří celé to divadlo sledovali se zatajeným dechem.

Pokoření hasiči začali stáčet své hadice a rozmrzele naskákali do svých vozů.

 

Žirafy byly již ty tam, když se náměstí začalo vylidňovat.

 

 

 

 

---