Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUmělci pro Drop In
Autor
Matěj Dovala
„Umělci pro Drop In“
1.
V neděli večer jsem přepnul na ČT2, kde byl přímý přenos koncertu pro Drop In. Upoutávky na tento koncert jsem zaznamenal a připadaly mi velmi nevkusné, takže jsem se díval a viděl toto:
1. Nejprve se na pódiu objevil režisér Vladimír Michálek a začal mluvit o heroinu, který (volně cituji) „byl kdysi předepisován na kašel…, ale dnes už jsme chytřejší a víme, že to (závislost na heroinu) je choroba mozku stejně jako schizofrenie, jako endogenní deprese nebo jako Parkinsonova choroba“.
Pak 2. hrál David Koller.
Pak 3. hovořila pracovnice nízkoprahového centra o tom, jak vyměňuje narkomanům stříkačky, pan Douda mluvil o tom, že je třeba „snižovat dopad rizikového chování narkomanů na společnost“ a někdo jiný z Drop Inu o tom, že (volně cituji) „když se narkoman probudí a má abstinenční příznaky, tak si prostě musí opatřit dávku, takže něco ukradne a společnost pak musí platit jeho vyšetřování, soudní proces a pobyt ve vězení“.
Pak 4. vystoupila Aňa Geislerová a řekla, že je tady, protože ona je (volně cituji) „vždy na straně lidí s mentálním postižením, lidí s rakovinou, lidí s mentální anorexií, prostě nemocných lidí“.
Pak 5. už jsem toho měl dost. A odešel jsem napsat tenhle text s tím, že celý koncert se pravděpodobně nesl v takovémto duchu.
Osnova: 1. Úvod 2. K výrokům filmařů 3. K psychiatrickým lžím 4. Umělci pro Drop In 5. Něco o Drop Inu 6. Lépe bez Drop Inů
2.
Nejprve k výrokům pana Michálka a paní Geislerové. Tito umělci dávají do jedné kategorie NEMOCI sedm položek. Čtyři z nich znamenají, že člověk DĚLÁ něco, co by dělat NEMĚL (drogová závislost, „schizofrenie“, „endogenní deprese“, „mentální anorexie“). Tři z nich znamenají, že člověk NEMŮŽE dělat něco, co by dělat MOHL (Parkinsonova choroba, rakovina, mentální postižení- pokud tím paní Geislerová myslela mentální retardace). Čtyři z těchto položek popisují NEMORÁLNOST, tři popisují NEMOHOUCNOST. Je zřejmé, že těchto sedm položek patří do DVOU různých kategorií, a že není možné o nich mluvit jedním dechem a míchat je dohromady. Pokud jednu z těchto kategorií nazvete NEMOCI, musíte druhou nazvat JINAK.
3.
Teď něco málo k psychiatrickým lžím týkajícím se užívání drog. Psychiatři používají důsledně „taktiku nevytváření napadnutelného stanoviska“ a snad ke každému psychiatrickému dogmatu existuje v psychiatrické literatuře názor, který ho více či méně zpochybňuje. Tak zdravý nemocný už není jen Argan ale i Anders Breivik. Tato taktika funguje, protože když někteří psychiatři řeknou ANO a jiní řeknou NE, tak se psychiatrie JAKO CELEK nemůže mýlit. Tak psychiatři říkají, že drogová závislost je choroba mozku a říkají taky, že to není skutečná nemoc (na rozdíl od schizofrenie) a někdy se jedná o ty samé lidi.
Každopádně psychiatři říkají, že lidé berou drogy ne proto, že je chtějí brát, ale proto, že si „nemohou pomoct“ a „musí“ je brát; říkají, že drogy „způsobují návyk“ a že některé drogy jsou „návykovější“ než jiné; říkají, že narkomani „potřebují léčbu“, protože „nedokážou přestat sami“; a konečně jsou to psychiatři, kdo dnes poskytuje „vědecké“ odůvodnění pro celosvětový boj proti drogám (rozuměj pro kriminalizaci injikování, jezení, vdechování a podnikání).
Jak už to u psychiatrie bývá, nic z toho, co psychiatři říkají o drogové závislosti, není pravda. Je to jejich taktika současného ANO i NE, taktika „důsledného nevytváření napadnutelného stanoviska“, kličkování, uhýbání a omílání dogmat, která… má úspěch. Psychiatři mluví o narkomanech jako o nemocných lidech a nikdo to nezpochybňuje. Vznikají směšné „vědní obory“ jako adiktologie- a nikdo se jim nevysmívá.
4.
Teď „léčení závislostí“ podporují známí umělci. Vystoupili před televizní kamery a odříkali něco psychiatrických dogmat. Proč to dělají? A proč to po nich někdo chce?
Současní čeští umělci jsou dost apolitičtí. Nevíme, koho volí Aňa Geislerová. Nevíme, jaká je politická filozofie Vladimíra Michálka. Tato apolitičnost má dva důvody: 1. Obecný odpor k ideologiím všeho druhu a 2. Neznalost politické filozofie. Češi se prostě nechtějí „kompromitovat“ veřejnou podporou nějaké ideologie, duchovní či světské, a pokud náhodou chtějí, tak nevědí jak. Tento amalgám odporu a neznalosti vykrystalizoval v pozoruhodnou zásadu „O tom kolik člověk bere a o tom koho volí, se nemluví“.
Drtivá většina Čechů si neuvědomuje, že psychiatrie je soustava dogmat, ideologie, náboženství. Proto režisér, který by pravděpodobně odmítl podpořit krátkým politickým projevem i stranu, kterou volí, nemá problém udělat totéž pro psychiatrii. Čeští umělci podporují psychiatrickou ideologii, protože si neuvědomují, že je to ideologie. Jsou přesvědčení, že koncert pro Drop In je osvěta a účast na něm přislíbili stejně samozřejmě jako by přislíbili účast na kampani za včasné odhalení rakoviny tlustého střeva. Jsou hluboce přesvědčeni, že „narkomani jsou nemocní“ nebo „Drop In je užitečný“ jsou stejné vědecké pravdy jako „kontrola stolice umožní včasné odhalení rakoviny tlustého střeva“ nebo „atom vodíku má jeden proton“. Byli tak indoktrinováni, nikdy nepřemýšleli, jestli tomu tak skutečně je, nikdy je ani nenapadlo, že by se o tom DALO přemýšlet.
A právě proto byl na umělce odříkávající psychiatrická dogmata tak smutný pohled. Cítil jsem znechucení, jaké cítíme vždy, když jsme svědky toho, jak kvalitní lidé posluhují odporné (a stupidní) ideologii. Je třeba také říct, že lidé z Drop Inu potřebují takovou podporu, jakou jim může poskytnout poselství celebrity „Drop In je správný“, protože pomocí argumentů svůj raison d'etre obhájit neumí.
5.
Teď ještě něco k morálnosti a užitečnosti Drop Inu. K programu výměny jehel. Na první pohled to vypadá jako dotování intravenózního užívání drog z peněz daňových poplatníků. A na druhý taky. Jedna stříkačka o objemu 20 ml stojí 3,50 Kč. Dávka pervitinu či heroinu 50-200 Kč. Je tedy zřejmé, že pokud má narkoman na další dávku, má i na další stříkačku. O ochranu narkomanů tedy nejde.
Jde snad o ochranu společnosti? O to, aby narkomani byli motivováni použité jehly nevyhazovat ale odevzdávat tím, že za použitou dostanou novou, kus za kus? Těžko. I pokud by to tak fungovalo, pořád mi není jasné, proč by narkomani na něco takového přistupovali. Kvůli dvaceti korunám denně? (pokud si za den šlehnou 5x). Co je dvacet korun pro člověka, který denně profetuje 250-1000 Kč?
Jediný logický závěr je ten, že narkomani si v Drop Inu vyměňují jehly proto, že nemají možnost sehnat si je JINDE. Je tomu tak opravdu? Řekněme, že 100 jehel za 350 Kč vydrží narkomanovi na 20 dní. Pokud je chce využít, musí mít 5000-20 000 na drogy. Je možné, že lékárník má povinnost odmítnout „podezřelé existenci“ prodat krabici jehel? Podle mých informací jsou jehly legální, ale nejsem si úplně jistý.
Dejme tomu, že narkoman nemůže sehnat jehly nikde jinde než v Drop Inu výměnou za použité jehly. I potom ale není jasné, proč by měl dostávat jehly ZADARMO. Má peníze na drogy, měl by mít taky peníze na jehly. Takže podle všeho se opravdu jedná o ničím neodůvodněné dotování fetování. Něco málo z ceny každé dávky klientů Drop Inu zaplatí daňoví poplatníci. A tento značně nemorální výdaj ze státní kasy nelze ospravedlnit žádnou potřebou „snížit dopad rizikového chování narkomanů na společnost“.
Pan Douda je odhodlán vlastně platit narkomanům za to, že společnost nebudou ohrožovat. Dle stejné logiky by se měl zasazovat o to, aby stát narkomanům vyráběl a dával pervitin a heroin a zdůvodňovat to tím, že klienti Drop Inu pak nebudou mít důvod krást a stát tak ušetří „výdaje za vyšetřování, soud a uvěznění“.
6.
Je samozřejmě správné, aby závislí lidé měli možnost sehnat čisté jehly, a je správné, aby byl ošetřen problém likvidace použitých jehel. V tomto směru může být Drop In nahrazen automatem na jehly a kontejnerem na použité jehly. Celý problém by bylo možné vyřešit ne charitou, ale tržně a spoléháním se na zodpovědnost narkomanů.
Ale pan Douda nestojí o narkomany, kteří si kupují jehly za své peníze. Takoví narkomani jsou příliš samostatní a (nedej bože) jaksi normálnější a zodpovědnější. On potřebuje narkomany, kteří za ním budou docházet a prosit o pomoc. Jen takové narkomany může obsloužit- „pracovat s nimi“- a odůvodnit tak svůj nárok na peníze od státu.
Věc se má tak, že Drop In, který údajně feťákům pomáhá, je prostě jedna z organizací, které feťákům ZABRAŇUJÍ koupit si drogy nebo jiné předměty na trhu. Samozřejmě, hlavními viníky jsou Česká psychiatrická společnost a vláda České republiky a trochu vinni jsme koneckonců my všichni- Drop In je ale významným šiřitelem psychiatrické nenávistné ideologie a lži jsou to, co udržuje současný neutěšený drogový status quo.
Co by se stalo, kdyby zítra přestaly být drogy kriminalizovány. 1) Jejich cena by spadla dolů a byly by dostupnější- feťáci by tedy nemuseli ztrácet spoustu času jejich sháněním a vyděláváním na ně, měli by víc peněz a volného času a žádné abstinenční příznaky, což by nakonec vedlo k jejich začlenění do společnosti. 2) Kouzlo zakázaného ovoce by přestalo působit a drogy by přestaly být přitažlivé pro náctileté. 3) Stát by nevydal spoustu peněz na boj s drogovými podnikateli a získal by spoustu peněz z daní. 4) Ve spolužití s drogami by postupně vymizely všechny ty pověry o drogách, které nám otravují mysl a oslabují nás.
Všem by se nám žilo líp, hůř by se měli jen dnešní protizákonní drogoví podnikatelé, kterým by klesly zisky a taky psychiatři- strůjci tohohle drogového šílenství-, různí psychologové a sociální pracovníci, kteří by přišli o své dojné feťáky.
18. 4. 2012
12 názorů
zde v komentářích již ocitované : Drtivá většina Čechů si neuvědomuje, že psychiatrie je soustava dogmat, ideologie, náboženství
- připadá mi to jako holý fakt