Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jsi

14. 01. 2002
1
0
669

Jsi

 

Jsi kmenem, který umírá.

Bez větví sklání hlavu.

Tvou kůru vítr odírá.

Jsi člunem na dně davu.

 

Jsi kamenem, co drolí se

Je ústy přisát k zemi.

A šeptá: prosím, slituj se.

Ať nejsem bezejmenný.

 

Jsi Sluncem, které zhasíná.

Jeho žár padá do tmy.

Už šero plachty napíná.

Planety v chladu kotví.

 

Jsi vesmírem, co se zavíjí -

- vrací se zpátky k Otci.

Jsi vzkříšený a bez brýlí.

Jsi dnem a jsi i nocí.

 

Jsi mužem, který popíjí

s jinými muži vinu.

Tvá žena tě pak políbí.

Setře z podlahy špínu.

 

Jsi doufáním, že nemáš jen

tělo, co stárne jak kmen.

Že v těle jsi jen oblečen

A tvé já není kámen.


Marigold
14. 01. 2002
Dát tip
Moc hezká.... Jenom mne trochu mrzí ta rytmika v poslední sloce...moc by se mi líbilo, kdyby to tam trochu víc frčelo:-)... taky bych možná zvolil spíše "jsi vesmír, co se zavíjí" (opět z rytmických důvodů)... Mimochodem....mám taky někdy ten pocit, že jsem vzkříšený a bez brýlí... BTW: na Otce se těším a zároveň se ho bojím, ale asi je to tak správně :-)... ...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru