Před komunálními volbami

Před komunálními volbami              

Všechno je nejspíš tak, jak to má být a jak to vždycky bylo.

Kouř z cigaret pálí v očích a doutníky zamořují i čerstvej vzduch na terase. Je mi, jako by mi někdo vyklepal do ksichtu skelnou vatu a po očních bulvách zvráceně jezdil kuchyňskou drátěnkou.

Pivem teplým jako chcanky se napájím stejně jako v ostatní dny až k prasknutí a na ulici vítr honí proklatě starý noviny, který oznamují skandály, co už dneska  nikoho nezajímají.

Děvky na parkovišti chrání před severákem jen mejkapová fasáda a v okách jejich síťovanejch silonek se uchycují první letošní sněhový vločky.

Plešatá barmanka s ohromnýma pokérovanýma kozama si odflusla pod pípu, sežrala párátko, který jí do tý chvíle trčelo zasunutý v mezizubní štěrbině a utěrkou zasranou od hodně starýho kečupu začala leštit naučenými nenucenými bezmyšlenkovitými pohyby stylovou whiskovku.

Ke křiklounům u biliáru si sedli dva fízlové-provokatéři a na oko vykřikují sprostá slova proti starostovi. Je tu i Erika, stojí kousek vedle mě a ňadra si dře, tak jak jsem ji již několikrát viděl, o hranu barové desky.  Kdysi mi byla blízká, jako moje zařízlý slipy, ale to už je všechno dávno pryč. Ale je pořád stejná, pomatuju si jí ze školy, už tam si svý bradavky honila během vyučovacích hodin o školní lavici.

Emačky černý jak uhel,  co si právě na hajzlu šlehly něco koksu, proplétají na plyšovým rohovým sófa své pearcingem znetvořené jazyky.

Tohle mysteriózní divadlo znám , jako svý kožený motorkářský boty.

Pažba Winchestrovky Magnum chladí v dlani, ale klidu to moc nepřidá.

Vyndavám bouchačku zpoza svýho koženýho kabátu tak, aby jí viděl i ten posránek krčící se v  nejtmavší  díře tohohle zaplivanýho pajzlu a stoupám si na židli.

Cítím, že něco v příštích chvílích asi změním, přestože mé životní krédo mi přikazuje sedět a pít tu páchnoucí teplou břečku a čumět na zfetovaný blbečky.

V mysli mi plyne myšlenka, o které vím a která mě provází celej můj posranej život:

„ Všechno je nejspíš tak, jak to má být a jak to vždycky bylo“.