Něco málo o bižuterii

Vždy když na na uších mám pověšený kámen jménem Svět
to na krku vždy cítím tíhu z perel svých nejvšednějších dnů
pak na všech zdech se objevuje mozaika mých promarněných let
takže nakonec jen v trávě hledám prstýnky z nesplněných snů 

Neříkám, že život akceptuji v každé z jeho podob
já netoužím po dokonalém konci zítřejšího dne
prostě jen navlékám si střípky svých okamžitých svobod
a skládám z karátů si obraz toho, co mě dostihne

Jsem totiž zlatník, který nemá dost vlastních vzácných chvil
aby stvořil šperk z těch respektovanějších druhů
možná jsem spíš jen chtěl být tam, kde pro ostatní je cíl
jenže s mými nástroji jsem pouze získal spoustu dluhů

Tak nezoufejte a nebuďte jako já…
Protože…
… prostě není možné ukovat zlato v kruhu.