První

je to už spousty let
co psal jsem ti básně
od té doby se změnil svět
a né vždy chutnal krásně

byla jsi první co zažehla oheň
v mé černočerné duši
tak prosím nezapomeň
že moje srdce pořád buší

mávám za tvojí vzpomínkou
ztracenou za léty citů
a s každou další zmínkou 
jdu vstříc k novým úsvitům

už jsou to roky co jsem tě viděl
na malém náměstí u obručí
kdy jsem slunci dotek záviděl
roky jsou to kdy jsem se s tebou loučil