Čtyři růže blues

Byla sobota
na druhé straně skel
byl den
dalas čtyři růže k rakvi
a když se po Largu jako paprsek světla
začaly lámat první smyčce What a Wonderful World
viděl jsem to všechno spolu s Armstrongem
všechna ta slova
i to, jak tam venku, strom se stromem
začal najednou tančit
podle taktu Dannyho Barcelony z okraje bicích
pomalu - jako páry, které se s přibývajícím ránem
pokaždé stačily vytratit z tanečních parketů
toho odešlého světa, v němž jsem se také vytrácel
snad proto, abychom bývali blíž k rose
nebo k Amen
a pak to skončilo
jen vyplašená moucha létala uvnitř síně
a skřípalo to, jako když si lidé podávají ruce
a jedna ze skla je
a druhá polysterenem
měla jsi to
a tak jsme ani
nemohli zkusit zapomenout v posteli
jako jindy po pohřbech za svítání
pustil jsem jednu hezkou věc
že si zatančíme pomalu
ale bála ses
a já přemýšlel
jakou dají zahrát jednou mě