Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMísta, kde by Jan Křtitel spáchal sebevraždu
Autor
Youssef
znáte to. je pozdě večer nebo brzo ráno a vám dojdou cigarety. ramblujete tedy prahou ve snaze najít nějakej nonstop, kde vám prodaj v nejlepším případě nějaký cigára s příchutí vosku, jako třeba sparty... u takový příležitosti jsem zalezl do jakéhosi baru a protože se mi udělalo v krku, koupil jsem si nejen cigarety ale i gambáče. žádná velká věda. počkám, až trochu zteplá a dám ho na ex..
koukám se po lokále a všimnu si dívky, jenž tančí u tyče a postupně odhaluje oblečení, obkopená vyčvachtanejma buranama se slinou v koutku, který by dostali infarkt, kdyby si jí mohli sáhnout do kalhotek, jeden to i dokonce zkusí, ale s padíkem moc neuspěje, co holt, je to chudák, zaslouží si alespoň dvakrát týdně opustit lokál hlavou napřed..
chudák holka, člověk si ani nedokáže představit, co se jí všechno muselo stát, aby se přinutila dělat tak zasranou práci, v takovém věku a kráse.. na gymplu se asi zamilovala do nějakýho klučiny s kaštanovejma očima, který až na to, že to byl debil, byl pro ní dokonalý, a on jí opustil kvůli jiné - z trucu tedy šla spát s největším kreténem, kterého našla, a souložila s ním, jak to jen šlo, jen aby předběhla vesmír a čas, ale s jeho postupem ztrácela všechno co si napovídala jako malá, a tak po škole skočila na každého, kdo jí zvednul bradavku a nechala se od nich obírat o peníze se sliby prstenů a náhrdelníků, ačkoliv jediné, co kdy dostala, byl kousek v afektu rozmláceného hracího automatu.. její matka začla tvrdit, že je rozvedená a bezdětná a tvrdila to tak dlouho, že tomu sama uvěřila.
ale co, to je minulost žejo. na minulost se musí srát. ještě párkrát přespím u nějakýho z těchle v-životě-sem-neviděl-jiný-než-matčino-prso-a-teď-jsem-prozřel buranů a pak budu mít na škodárnu s plnou nádrží, se kterou odjedu někam pryč, někam úplně do hajzlu, kde nejsou kreténi ani stripbary ani matky.
bylo mi jí líto.
když jsem tak smutně koukal a přemýšlel o ní, došlo mi, že se na mě dívá. občas odvrátí oči, aby se mohla protočit okolo tyče, ale dívá se na mě. a najednou se ani neusmívá. kouká se na mě tak zoufale, jako by podepisovala vše, co jsem se o ní domýšlel.
exnul jsem druhý pivo a vypadl odtamtud, napsal článek, šel spát a zapomněl jsem na ní.