SAW - hra o přežití VII. část

 

Tapp seděl v opuštěném pokoji. Všude po stěnách byly rozvěšeny novinové články, mapy, portréty a fotografie obětí skládačkového vraha. Na stole mezi plechovkami od piva a láhvemi od whiskey stál černobílý monitor od kamery. Zobrazoval okno a vchod jednoho domu, nehnutého a strnulého. Na zemi byl hrozný nepořádek. Všude obaly od jídla.

Tapp seděl v křesle a sledoval nepřítomně zprávy v televizi. Jakoby mimochodem si promnul dlouhou jizvu na svém krku. Při každém dotyku na ní se v něm vzbudil skrývaný hněv a zlost. Touha po pomstě. Ani ne tolik po jeho zranění, ani ne po tom, že jej následně vyloučili z policejních služeb. Ale za to, že Skládačka zničil život mladého člověka. Člověka co měl život před sebou a co mohl všechno dokázat.

Naštvaně mrštil ovladač od televize přes místnost. Popadl malý, otevírací nůž vedle sebe a mrštil jím na protější zeď. Nůž se se svistem zabodl přesně do jedné fotografie, již tak dost děravé. Přesto bylo poznat obličej jednoho člověka. Lawrence Gordona. Tapp nikdy nepřistoupil na myšlenku, že Gordon je člověkem stojícím zcela mimo. Doslova věděl, že on je ten Skládačka. Chtěl se mu pomstít, zavřít ho a tak splatit ten dluh. Ale neměl na něj nic. Vůbec nic. Sledoval 24 hodin jeho dům kamerou, stále prošetřoval veškerá fakta, která nashromáždil uprostřed vyšetřování. A navíc najal jednoho fotografa, který měl doktora Gordona sledovat a fotit jej. Chtěl o něm vědět vše, chtěl znát všechny jeho myšlenky a kroky.

 

 

KOUPELNA PART 6.

,,Lawrenci podívej.“ Adam ukázal roztřesenou rukou na hodiny na zdi. Bylo přesně šest. Oběma se zatajil dech. Co se teď stane? Co teď bude? Mobil na zemi se rozzvonil. Lawrence jej popadl a přijal hovor.

,,Zdravím, doktore Gordone.“ Ozval se hlas v telefonu. Lawrence jej poznal. Zná ten hlas! Vždyť je to on! Zep! Zřízenec z nemocnice…

…našli na místě činu propisku z Gordonovy kanceláře, kdo jiný by do ní měl přístup?....

…zřízenci mají s pacienty zvláštní pouto….

…vyzná se v anatomii…

,,Zepe!“ Zakřičel do telefonu Lawrence ze všech sil. ,,Ty kurvo jedna! Co chceš udělat s mojí rodinou?“

,,Prohrál jste, doktore Gordone. Prohrál. Nyní zabiju vaši rodinu!“ Hovor skončil.

 

 

Zep zavěsil a naposled pohlédl na obrazovku kamery. Dva muži byli stále v koupelně. Vzal pistoli ze stolku, natáhl ji a vykročil z obýváku do bývalé pracovny Lawrence Gordona. K židli stolu tu byla přivázaná Diana i s matkou Alison. Obě byly ubrečené, zoufale vyhlížely ke dveřím.

,,Špatná zpráva, paní Gordonová. Váš muž prohrál.“ Ozvalo se zahoukání sirény. Zep přiskočil k oknu a poděšeně vyhlédl ven mezi závěsy.

Alison se konečně podařilo po několika hodinách uvolnit provazy. Stále však zůstávala ve stejné pozici. Uvažovala, že se vrhne na toho hajzla, ale hrozilo by, že než k němu doběhne, tak ji zastřelí.

Zep přišel až k Alison. ,,Nejdříve zabiju vás, paní Gordonová. Věřte, že mi to nepůsobí žádnou radost.“ Přitiskl ji hlaveň pistole ke spánku.

Trhla sebou a její ruka uchopila pistoli. Ozval se výstřel a kulka se zabořila do stropu. Zep trhl rukou a povalil Alison na zem, ta se však stále držela jeho rukou a snažila se mu vykroutit zbraň. Zep stále škubal a snažil se vymanit z jejího sevření. Vytrhl se jí a namířil jí pistolí na hrudník. Ozval se výstřel.

Zep se chytil za stehno. Z rány mu vytékala krev a řinula se na podlahu. Malá Diana se rozpištěla. Mezi dveře vrazil Tapp s pistolí v ruce. Když viděl Zepovu tvář v okně, už se připravil. Stačilo mu však zaslechnout výstřel a snadno přeběhl ulici.

Zep se vykašlal na Alison. Skryl se za pracovním stolem a opětoval palbu. Alison se připlazila po zemi a začala rozvazovat Dianě pouta. Tapp vběhl dovnitř pokoje. Alison s Dianou mu znemožňovaly spustit palbu a tak pouze vyčkával, až se neznámý objeví sám. Kryl se za rohem a nahlížel dovnitř otevřenými dveřmi. Padouch neměl kam uniknout, leda by…

,,Vzdejte to!“ Ozval se Zep. ,,Jinak zastřelím tu malou a její matku taky!“

Tapp vzrušeně oddechoval. Netušil co se tu děje, ani kdo je ten muž. Spatřil v obýváku monitor kamery. Nebyl čas se jít podívat. Sevřel pevněji v rukou pistoli.

,,Nech je jít! Oni v tom nejedou!“ Zakřičel Tapp.

,,Mýlíte se! Jsou klíčoví pro tuhle hru! Nenechám je jít, slyšíte? Nenechám!“ Zep seděl přikrčený za stolem. Věděl, že lže. Za chvíli Alison rozváže malé Dianě pouta a pak utečou pryč. Aby je mohl ohrozit, musel vyhlédnout zpoza stolu. A to zase hrozilo, že ho zastřelí Tapp ode dveří. Rozhodl vzdát se zabití Alison a Diany a přistoupit k druhému plánu.

 

 

Lawrence seděl na zemi, držíc mobil zoufale v ruce. Z očí mu tekl proud slz. Adam jej jen pozoroval z druhého konce místnosti. ,,Co se děje, Lawrenci, co?“

,,Drž hubu!“ Zařval na něj Lawrence s vytřeštěnýma očima a sinalým obličejem.  ,,Drž hubu ty šmejde! Moje žena je mrtvá víš? A dcera taky!“ Odhodil naštvaně mobil stranou. ,,A můžeš za to ty! Jen ty!“

,,Klid, Lawrenci, tohle nám nepomůže.“ Uklidňoval jej Adam.

,,Seru na tom co nám pomůže a nepomůže!“ Zařval na něj Lawrence. ,,A seru na všechno co říkáš ty! Musím za nimi! Musím jim pomoct!“

Lawrencův křečovitý pohled padl na kovovou pilku na zemi.

Zep stále vyčkával. Alison a Diana seděly u Tappa na chodbě a rychle mu přeříkávaly jejich příběh. Policie byla na cestě.

,,Paní Gordonová?“ Zavolal Zep.

Všichni ztuhli a Tapp znovu sevřel pistoli o poznání pevněji.

,,Jdu zabít vašeho muže, paní Gordonová! Můžete se na to podívat v tom monitoru co máte v obýváku!“ Zep vstal a vydal dvě náhodné rány směrem ke dveřím. Následně ustoupil dva kroky nazad, prorazil ramenem okno a vyskočil ven. Tapp se skrčil před výstřely, které se zabodly do stěn. Překulil se dovnitř pracovny a vystřelil k oknu.  Marně. Zep už byl venku. Rychle se zdvihl z vysypaného skla na nízkém trávníku před domem, přeskočil nízký živý plot a nasedl do auta na ulici.

,,Paní Gordonová, nebojte se, nic nestihne udělat!“ Ujistil Tapp Alison rychlými slovy a vyběhl ven na ulici. Co spatřil bylo auto rychle odjíždějící pryč. Přiběhl ke svému služebnímu vozu, nasedl a vyrazil za Zepem.

 

,,Lawrenci, to ne! Nesmíš to udělat!“ Adam nevěřil tomu co chce Lawrence udělat. Vždyť to bylo šílenství! Ale Lawrence byl už šílený. Šílený vztekem.

Lawrence odtrhl rukáv ze své košile a pevně si jej omotal kolem nohy. ,,To nesmíš Lawrenci,  to ne! Nepřežiješ!“ Adam to nechtěl vidět, ale snažil se zoufale jej odradit, přemluvit.

,,Drž hubu, ty sráči!“ Lawrence nebyl ani stěží při smyslech. Utáhl uzel na svojí noze nejvíc jak mohl. Sevřel mezi zuby zbytek košile a natáhl pravici po pilce.

,,Lawrenci to ne! Nesmíš! Co když jim nic není? A co když tady pak vykrvácíš? Lawrenci, slyšíš mě?!“ Ignoroval Adama i jeho slova. Položil zuby pily na svojí nohu, pár centimetrů nad kotník. Znovu se rozbrečel, prohlížeje si svoji nohu. Bál se bolesti, která přijde, děsil se té myšlenky. Jako chirurg dělal tyto operace několikrát. Nyní byl on v pozici svého pacienta. Bez anestetik, bez pomoci. Zhluboka se nadechl a zařízl si pilu do nohy. Vyřinula se úzká stružka krve a kůže praskla jak zralý lusk. ,,Ne, bože ne!“ Ječel Adam. Lawrence nevnímal bolest. Jako šílenec s vytřeštěnýma očima si řezal do nohy, stále větší a větší silou. Jeho vztek šel ven, řval jako pominutý. Temně rudá krev zaplavila okolí a stříkala Lawrencovi na obličej, hrudník i kalhoty. Řezal stále rychleji a vytrvaleji. Náhle narazil na kost. Ten odporný pocit mu projel celým tělem jako dýka. V tu chvíli mátožně vyplivl košili ze svých úst a vyzvracel obsah svého žaludku. Kašlal a zavíral oči, ale stále řezal, křečovitě svíraje prsty na pilce. Zamotala se mu hlava. Neviděl nic, jen tmu. Hustou tmu, černou jako krev. A ta se v nových a nových kalužích roztékala kolem. Odhodil se zařváním pilu pryč, uchopil zakrvácený zbytek své nohy a posledních několik nití masa odtrhl ručně. Zvrátil se nazad, řvouce jak býk. Z nohy mu prýštila krev, dopadající na dlaždice na zemi i na stěnu. Válel se ve vlastní krvi a zvratcích. V okovu na řetězu byla nyní jen druhá část jeho nohy, bezvládná a cizí.

---