Vítej v Disneylandu

V modrém domě
na předměstí
tiše postával muž
Pomalu upíjel svůj čaj
zasněný v posledních myšlenkách
míchajíc v šálku koncem zápalky


Zemřeš,
šeptají bublinky,
které unikaly z tekutiny
Okenice kradmo nastevřené
přitkávají skřípotem
-tam a sem

Jenže na tapetě
existovala rudá skvrna
a pod ní další
a další
a ještě jedna
Oči utajeného návštěvníka
sklouzly až hluboko
do temné kaluže

Proboha.

Vrah však zůstal klidný
To bylo nečekané
Pak přistoupil blíž,
už byl cítit jeho chlad

Téměř nadosah

Nezemřu sám,
pravil těm protivným bublinkám.